Osm

Styl psaní paní Třeštíkové mi narozdíl od některých recenzentů přede mnou vyhovuje. Vypravěčský jazyk je poměrně úsporný, ale přesný a hlavně čtivý. Moc se mi líbilo prolínání myšlenky s přímou řečí. Tak totiž v komunikaci funguje naprostá většina z nás. Nevyřčená myšlenka se někdy více a někdy méně liší od toho, co svému protějšku nakonec sdělíme. Také mě zaujaly postupné změny pohledu na jednotlivé postavy, změny jejich uvažování a chování. Děj byl zajímavý, ale přece jen mi trošku vadilo jeho překombinování. To by tak ale bylo to jediné, co by za mne stálo za výtku. Závěrečná slova švédského kapitána letadla nechala příjemně otevřený závěr a rozproudila fantazii každého čtenáře pro vytvoření vlastního konce příběhu. Trochu se rozptýlím jiným žánrem a brzy určitě sáhnu po autorčině další knize.

Zápletka je to celé...a postupně se to rozplétá a to, že tam došlo k postřelení, je vlastně až následek toho, co se dělo předtím. Radka Třeštíková umí psát, zjevně je dobrá pozorovatelka lidí a vztahů a pěkně si hraje s jazykem. Ráda ji čtu a tahle knížka se jí povedla.