Zvládněte dětské emoce

Plno z nás má děti a řeší různé situace scéna v supermarketu, hádka sourozenců atd Na této knize obdivuji to, že se nezaobírá jen malými dětmi, ale nachází se zde i rady pro rodiče, kteří se svými ratolestmi zažívají pubertu. Proto má kniha široký záběr a využijete ji mnoho let. Je zde popsáno plno situací plné vzteku a neporozumění + jak tyto situace zvládnout. Obzvlášť pro mě byla zajímavá část, kde autorka dává tipy na hry, které mají pomoct od hněvu nebo mu předcházet a hry, které podporují vnímání dítěte. Dále tu najdeme různá cvičení na odbourávání stresu a relaxaci. Co byla ale naprostá bomba rady na zvládání stresu a vzteku pro rodiče!!! Proto je tato kniha tak úžasná. Nezaobírá se pouze dětmi, ale bere ohled také na rodiče, kteří prostě občas také vybouchnou. Zde dostáváte rady, jak se vyvarovat tomu, že na své dítě opět zbytečně křičíte. Úžasný je i tzv. havarijní plán, který by si každý rodič měl sestavit, aby věděl, jak reagovat v případě, kdy na něj přichází vztek. Za mě opravdu jedinečná kniha, která mi už teď tolik dala a která mi toho ještě hodně přinese.

Další z moderních výchovných knih. Moderních v tom smyslu, že už ví, že potlačovat a zakazovat emoce nemá smysl. Hněv je běžná a přirozená emoce. Součástí vývoje je/by mělo být naučit se hněv zvládat. Kniha je rozdělena na tři části - teorie o původu vzteku, cvičení a hry na zvládání hněvu a tipy, co dělat sám se sebou, když nás agrese dítěte rozruší. Tvrzení jsou řádně ozdrojovaná, přestože většina je jen v němčině; stejně jako doporučená rozšiřující literatura. Autorka uvádí, že hádka sama o sobě není špatná. Naopak je často potřebná a smysluplná. Zabývá se vývojem vzteku v průběhu života. Popisuje frustgraci z limitů, touhu po pozornosti, boj o status, vliv hormonů v pubertě. Uvádí, že děti potřebují dost volného času a klidného prostoru, zdravou stravu a dostatek pohybu. Jako velké plus vnímám tipy na hry, ke zvládnutí vzteku. Některé jsou intuitivní, některé umožňují bezpečně ventilovat nahromaděné emoce (většinou pohybem), jiné zase podporují vnímání okolí i emocí, další se soustředí na relaxaci a odbourávání stresu.Ocenila bych nicméně alespoň nějaké věkové určení. Některé hry jsou spíše pro větší kolektiv dětí. V knize najdeme také věty, které mohou rodiče používat. Možná je to překladem, ale ukázky zní v češtině fakt divně ("Cítím se zneuznaný.") Celkově se autorka jaksi vymezuje proti "laskavé výchově "a odsuzuje vysvětlování. Sama ale uvádí poměrně dlouhé a složité monology. Několik nabízených řešení je jen polovičatých. Dětem říká střídejte se, ale jak rozhodnout kdo první a zajistit klidný průběh hry? Rodičům vzkazuje přijměte vztek s nadhledem a dejte jasně na srozuměnou pravidla (jak?). Nesouhlasím například také s odesláním předškolního dítěte do pokoje, aby se tam samo uklidnilo.