Tahle knížka trochu prošuměla, což je velká škoda. Pro mě to byl jeden z nejhezčích zážitků ze současné literatury. Přitom kulisy jsou narosto hrůzostrašné, což pro mě jako ne-právě-milovníka cynismu obvykle nepatří mezi klady. Tady ovšem nejde o manýru literární ani intelektuální. Post-apokalypticky vypadající Indické město zničené ekologickou katastrofou, hlavní hrdina v podstatě mutant, jazyk je zde stejně vulgární jako život drsný: to je silná nálož. Jenže Sinha za prvé vychází ze skutečnosti a za druhé té situaci nepodléhá. Naopak vytrvale hledá, kde by mohla i ze zničené země vyklíčit láska. Nedělá z příběhu jednotvárnou uplakanou nudu, ale rozehrává drama takřka antických rozměrů, v němž se váží na jedné misce ta nejubožejší lidská marnost a bezvýchodné utrpení, na misce druhé pak nezničitelná vůle k dobru, vzájemnosti, citu. Je to zkrátka o tom, jak si na osudu kurva urvat kus lidskosti, i když všechno kolem je v troskách. Bez falešného sentimentu, bez planého optimismu, nevtíravě, takříkajíc pravdivě se vší krutostí. Novela má navíc díky hlavnímu hrdinovi Zvířetovi velký spád. Je sice tak trochu hajzlík, ale v zásadě dobrák. A je s ním pekelná sranda! Samé skvělé předpoklady pro bestseller. Co se pokazilo?

"Páni, to byl ale pes. Žlutý pes nejasnýho původu, bez trvalyho bydliště, zrovna jako já. Od tý doby už jsme se vždycky dělili. Pojmenoval jsem ji Bandzara, cikánka, svobodná duše, protože nikam nepatří a všude je její království"..... popisuje devatenáctiletý Ind Dzanglar (Zvíře) své první setkání s jeho věrnou společnicí. Zvíře je jedním z mnoha, které několik let předtím poznamenala chemická katastrofa, k níž došlo v továrně na hnojiva v jeho rodném Khaufpuru. A ačkoli má tento mladý bezdomovec všechny důvody ke stížnostem, nechybí mu humor a láska k životu, který bere i se všemi negativy, které zivot v tomto tragédií poznamenanem městě přináší. Autor se nechal inspirovat katastrofou v továrně na pesticidy americké společnosti Union Carbide, ke které došlo v noci z druhého na třetího prosince 1984 v Bhopalu. Koho dané téma zajímá, doporučuji Half Past Midnight in Bhopal od autorské dvojice Dominique LaPierre a Javier Moro.