Ztracení ptáci

Velmi originální dílo jak dějem, tak stylem. Autor střídá žánry, perspektivy, originálně pracuje s časem (díla i v díle)... Zoufale hledám něco, k čemu bych to přirovnal. Párkrát jsem si vzpomněl na Hyperion. Ale to je tím, jak se tu (na rozdíl od Hyperionu velice lehce) mění žánry i hlavní postavy. Některé kapitoly by mohly fungovat jako samostatné povídky. Další byly Hvězdy, můj osud, ale vlastně jen tím tématem skoku/teleportace. Tohle je vlastně taky zajímavé, jak si autor vybírá vlastní slova, víc poetiká nebo metaforická (skok, Kapsa, záhyb...), pro klasické sci-fi motivy. Pak mě napadl Tulák po hvězdách i Vzpomínky na Zemi, tím klenutím přes věky. Několikrát jsem si vzpomněl na vesmíry a planety Ursuly Le Guinové, ale i na Akiru (asi tématem lidského experimentu a snovými pasážemi), je toho spousta a vzájemně to se sebou nesouvisí. Zhltnul jsem to a nechal se nést, s každou další stránkou překvapený, kam mě autor vezme příště. Jenom to LGBT téma mi fakt vadí. V moderní sci-fi posledních let se snad úplně vytratili heterosexuálové.

Upřímně doufám, že se lidi dál než na Měsíc nikdy nedostanou.