Žoldnéři Fantasie Knížata páry a ducha

Doposud nejlepší sbírka Žoldnéřů, na které jsem narazil - tedy, které jsem přečetl, abych byl přesný... Po zarezlém a skřípavém rozjezdu skrze prý steampunkovou povídku D. Tučky (která mimochodem vyhrála první místo tohoto ročníku) přes pohádková "Dvojčata" L. Müllerové, ve které mě mimo jiné okouzlila kresba Janiny Strnadové na straně 59, se dostáváme k různorodým fantasy povídkám, žánrově pestrým, když rozebereme fantasy více do hloubky.... Kupříkladu mě velice zaujala povídka "Slova, jen slova" Dany Ruskové, která měla spád i svébytnou atmosféru, "Conquistador" M. Sládka, či "Dívka ve tmě" Adama Fialy, která snad hraničila mezi atmosférickou povídkou a lehkým hororem. Povídek, které stály za přečtení tam bylo rozhodně více. Víceméně, když to tak řeknu, každá mě něčím zaujala, překvapila, navnadila, inspirovala až na jednu jedinou - a to zmíněnou Tučkovu "Rezavé ovce". Podívejte se zde na Databázi knih do záložky "Povídky", kde je u povídek i krátká anotace, či ještě lépe, vezměte knihu a čtěte! P.S. Mimochodem, velmi oceňuji a doporučuji doslov Leonarda Medka o steampunku, kde naleznete i jeho novoslovo-novotvar "PAROBRAJGL" (čistý překlad slova "steampunk", který má šťávu). Ten pán se prostě vyzná... :)

Anotace je povedená, o dost víc vzrušující než skutečný obsah ;) Steampunk v Tučkově podání se mi líbil dost, ostatní povídky mě ale většinou moc neoslovily buď tématicky (Ten druhý z klášterního prostředí a hlavně Klíč života..., i když na vodu taky zajedu ráda) nebo i stylem - jmenovitě Slova, jen slova do čtenáře buší s nepříjemnou agresí a nepomohl jim ani nabubřelý závěr. Finále se mi naopak líbilo u Conquistadora. Standard si podrželi J. Žlebek a L. Müllerová, ale i od nich už jsem četla lepší kousky, takže tento sborník u mě jednoznačně vytáhla vítězná povídka.