Zlovůle

Zase dost napínavé. Jen nebylo třeba těch brutálních popisů. Line v závěru klasicky “v centru dění”.

Musím se přiznat, že začátek mi trvalo se začíst. Navíc kdybych jim zkrz knihu mohla vypadat, tak to udělám. V duchu jsem na ně křičela, on Vám uteče, copak to nevidíte? No neviděli. Ale autor to měl dokonale vymyšlené, všechno to pak pasovalo, abych od poloviny knihu neodložila a zůstala s otevřenou pusou. Jo. Pecka. Moje první seznámení s autorem, zkusím další knihu, jestli se začtu dříve. Vyšetřování bylo skvělé, smysluplné, pomalé odhalování. Wistinga i Stillera jsem si oblíbila. Správní chlapíci. Line, dceru Wistinga také. Reportérka, která byla dříve policistkou. Skvěle se doplňovali, vedení opět dělalo problémy, Wistinga sundali z případu, on přesto dál vyšetřoval. To by mě zajímalo, jestli se to opravdu děje, protože je to v každé druhé detektivce. Až na ten začátek je linka příběhu velmi čtivá, napínavá a konec byla parádní jízda. Líbilo se mi vysvětlení psychologa o psychopatovi. Psychopat nemá v mozku emoce. Necítí vinu ani lítost. Udělá to znovu a znovu. Nepůsobí na něj trest, protože i když vidí, že společnost zuří, on sám pro sebe v tom nevidí nic špatného. Autor vystudoval psychologii, filozofii kriminologii a policejní akademii. Už vím, proč byla kniha tak skvělá. Bývalý policisté prostě vědí o čem píší a s mnoha zločinci se setkali. Jejich knihy jsou dechberoucí.