Myslím, že už úvodní slova čtenáři řeknou, co drží v ruce: "Pro všechny milovníky a milovnice rozsáhlých příběhů, do kterých autor vepsal celou svou duši." A s tím by každý měl ke knize přistupovat. Ok, ok, beru, do hodně knih autor dá to nejlepší ze sebe. Ale když je potom čtu, tak to působí značně děsivě. Jako třeba "co to je za magora". A to je děsivý. Zde je víc důležitá ta první část, se kterou...
Myslím, že už úvodní slova čtenáři řeknou, co drží v ruce: "Pro všechny milovníky a milovnice rozsáhlých příběhů, do kterých autor vepsal celou svou duši." A s tím...
Myslím, že už úvodní slova čtenáři řeknou, co drží v ruce: "Pro všechny milovníky a milovnice rozsáhlých příběhů, do kterých autor vepsal celou svou duši." A s tím by každý měl ke knize přistupovat. Ok, ok, beru, do hodně knih autor dá to nejlepší ze sebe. Ale když je potom čtu, tak to působí značně děsivě. Jako třeba "co to je za magora". A to je děsivý. Zde je víc důležitá ta první část, se kterou naprosto souhlasím. Tohle je rozsáhlý příběh. Který si vyžaduje vaší pozornost. Chce trochu vašeho času a pochopení. A nespíš vám nedá nic zadarmo. Přeci jen, nemá to jenom 250 stran, že? Protože pokud chcete příběh, kde už ve třetí kapitole víte, jak to skončí, fakt nejste čtenářský materiál pro tuhle knihu.
V případě, že má mít série dvanáct knih (pokud čtenář dá), tak je blbost všechno vyblejt hned v prvním díle. To by nedávalo smysl. Z toho tudíž plyne, že pokud to má všechno dávat smysl a příběh mít takový rozsah, tak se tam nemůže stát milion věcí. Šla jsem do knihy s tím, že to vím. Že první díl je hlavně o rozestavení figurek a připravení jejich dalších kroků. V dalších dílech. U podobných knih se to ostatně taky vetšinou předpokládá. Pokud tohle nevíte, můžete být lehce zklamaní (naštvaní?). A pokud je to ve výsledku dobrá kniha, vážně je to takový problém? Mám rozečteno tolik serií, že počkat na další díl, pro mě fakt není problém ;)
Takže obeznámení s realitou máme za sebou, tak jdeme na knihu. Tedy, možná...
Autor používá klasický vzorec vyprávění. A ten je tak klasický, že ho buď nenávidíte (jako všude) nebo zbožňujete. Ano, občas je to otravný, hlavně když čtěte něco, co je špatně napsaný. Ale tady žádnej problém. Ve Zloději osudů je několik linek, které na první pohled působí jako něco, co spolu nesouvisí. Což je ok, protože tady není důvod nikam pospíchat. (A jak jde děj dál a čtenář se dozvídá další informace, poznává další postavy, tak si říká: Ale jo, ta anotace by stejně jinak napsat nešla. Vždyť je tam ještě tamto. A tamto. A tamto.) Ale v okamžik, kdy je každá linka skvěle napsaná, čtenář by se čtením neměl mít problém. Nebo prostě číst něco, co není tak obsáhlé.
Menší technická vsuvka...
Nejsem moc na jména. Postavy si pamatuju nejdřív podle činů a když jich je víc, tak mi to trvá trochu déle. Ale ani tak jsem se nedostala do situace, kdy by se mi kniha zdála nepřehledná. Což zmiňuje dost čtenářů. Nepřehlédnost toho o kom je vyprávěno. Je to tím, že jsou čtenáři poslední dobou líný? Nebo čtou knihy tak rychle, že u toho nestíhají přemýšlet? Nebo je to tím, že jsou rozmlsaný pohledy vyprávění? A jak najendou není kapitola pojmenovaná po vypravěči té časti, tak jsou zmatený? Ono je nějaké pravidlo, že kapitola je ohraničení vyprávění o nějaké postavě? (V tom případě doporučuji na potrénování knihu Ptáčník.) Nevím, ale já vážně nepotřebuji vyprávění po kapitole, která se vždy jmenuje podle toho, kdo vypráví, abych věděla, kde a s kým jsem. A už vůbec mi nevadí, že nová kapitola nebo odsek nezačíná jménem postavy a teprve potom bla bla. I když...tady byly kapitoly solidně dlouhý, co? :)
Všechno tohle je asi vážně způsobeno očekáváním, které máte od knihy. Roztomilá obálka a vydavatel CooBoo. Všichni víme, co zde většinově vychází, knihy pro specifické čtenáře. Možná proto mi přijde, že jakmile tam vyjde něco jiného, jsou z toho všichni...nervózní. A neví, co si myslet. A tahle kniha dost vybočuje ve všech ohledech. Ale když si vzpomenu na svojí poslední knihu s podobnou barvou obálky...byla to poměrně dobrá řezničina ;)
Furt nic o ději. Napravím...snad...
Fakt jsem se bavila. Vlastně zatím každá postava je vlastně fajn a když si zabere chvíli prostoru pro sebe, tak je na prvním místě. To, že je někdo na první pohled špatnej nebo dobrej, neurčuje míru prostoru jeho vyprávění. Ani se jim nenadržuje podle potřeby do budoucna. Ale řekla bych, že je jenom naznačeno. O dost postavách víme pouze základní informace, což je plus dál do děje. A nemůžu napsat, že bych se s někým nudila nebo mě prudil. Ale je fakt těžký něco napsat, když ještě není pořádně co, a tím, co bych napsat mohla, zase něco vykecám :D
Takže příště :)
Ale aby to nevypadalo, že jenom chválím, tak si vymyslím nějaký pseudo problém, který nejde za autorem:
V knize mi (v rámci počtu stran) chyběla látková záložka. Záložek mám hodně, ale ráda je ztrácím :D
A v ebooku chybí mapa, protože je už na vnitřní straně desek, a ne až dál v knize.
Ale jak zakončit něco, co nemá žádnou formu, takže to nemůže mít konec, protože nemá začátek? No, asi prostě: vážně skvělý počtení :)
Číst více
Číst více