Zloděj osudů

EPICKÁ FANTASY :-) Je to první díl a očekává se jich ještě hodně, takže je to vlastně seznámení s postavami, prostředím, bohy. Tentokrát ani neoznačím nikoho za hlavního hrdinu, těch je a zřejmě bude hodně :-) Mám už několik oblíbených postav, ale uvidím jak se bude příběh vyvíjet :-) Je tu několik linií a předpokládám, že se časem propojí. Na jedné straně jsou osudy lidí a na druhé bohové, kterým byly ukradeny kostky osudu - pokud s nimi je hozeno, určují osud lidí na 50 let. Tentokrát jimi hodil onen zloděj a jedna kostka stále nedopadla... Lidé se ovšem také nenudí, na bohy už moc nevěří, magie vymizela před 400 lety, ale najednou je zpět... Skvělý začátek nové fantasy :-) Doporučuji těm, kdo mají rádi rozsáhlejší knihy :-)

„Pro všechny milovníky a milovnice rozsáhlých příběhů, do kterých autor vepsal celou svou duši“ Kniha ze série Věčné Mlhy má tu smůlu, že je první. Aby nás pan spisovatel dostal do děje a do svého prostředí, které v tomto fantasy vytvořil, je potřeba se trochu obrnit, protože tohle je jedno velké seznamování s postavama. Hlavní téma je záhy dáno, ale je potřeba poznat všechny zaujaté i „zatím“ nezaujaté. Proto zde najdeme spousty popisů postav, jejich postoje, oblečení, názory i vlastní cíle. Má to však svůj účel pro další děj v příbězích. Později už osoby znáte a není velký problém si v každé kapitole skoro hned uvědomit, o kom je řeč. Citát: Nevyplácí se mě přerušovat ve věštbě. To, co jsi vyřkla už nemůžu změnit, ale zmírnit ano. Kdo by s tím náhodou měl problém, je na konci knihy obsáhlejší seznam (Průvodce po světě Věčných Mlh) jak osob, obyvatel, měst a dokonce i spisovatelem vytvořený časový vzor dnů, i například hodin, v příběhu použitých. Což se dá pochopit, neboť by bylo nepřijatelné používat naše hodiny nebo dny. Honza Urban si dal tu práci a vytvořil skoro dokonalý kalendář se zajímavými názvy. Chvilku trvá, než si to vše uvědomíte, ale dá se to a později už to nebyl žádný nebo skoro žádný problém. A pokud jo, stačí se podívat do „informací“ na konci knihy. Malá ochutnávka: Já, Etheralda, ti z moci své prorokuji, že za tebe budou hovořit činy, nikoli slova. Vykonáš věci, kterými se vyrovnáš dávným králům, ale slávy, o niž budeš stát, a bohatství, se nikdy nedočkáš..... Postav je tedy dost, a vybrat si tu, která se vám zdá nejsympatičtější je oříšek. Ale našel jsem jednu, respektive dvě postavy, ke kterým jsem získal jistý respekt a oblíbil si je. Jedním je bůh šalby a mamu Armansfel. Hned jeho první vstup do děje se vám vryje do paměti. Opírá se o sloup – jasný postoj člověka nad věcí - boha, který ví své a neřekl vše. Navíc má létajícího hada. Prostě paráda. Druhou postavou je Syhaia. To je ta dívka na přebalu knihy. Je to vlastně lovec. Sice nemá zatím moc prostoru, ale její úkol je jasný a bude nás doprovázet ještě dalšími knihami. Citát: Bůh šalby a mamu je jen jeden, tedy já. Zajímavostí je i fakt, že na konci knihy najdete hudební soundtrack k tomuto příběhu. Pravda je, že jsem ho nepoužil a při čtení tohoto příběhu jsem si poslouchal to své. Kdo by to však chtěl využít, není problém si přidané interprety sehnat, doladit s přehrávačem, a pustit. Četlo se mi to lehce a celkem rychle, ale jak jsem již řekl, je to první kniha z obsáhlé epické fantasy. Teď musím čekat na další knihu. Karty jsou rozdány – respektive - kostky jsou vrženy, a já se těším na pokračování. A teď si nejsem jistý, zda se pan spisovatel nenaštve, když mu přidělím deset žlutých Hetešáků :-) :-) :-) ( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ ) Aby se zas neurazil pan Heteša, protože je to sci-fista :D Citát: Přemýšlení nahlas nikdy nedělalo dobrotu.