Zjizvená noc

Jste obyčejné chodící mrtvoly. Jeden vedle druhého. Mrtvoly, které ještě nehodili do propasti. Já jediný v tomhle městě doopravdy žiju a jsem pomalu vražděn. Tak dlouho jsem čekal na druhý příběh až jsem na něj skoro zapomněl. Po dlouhých pěti letech jsem si konečně koupil Železného anděla. Zjistil jsem však, že si moc nepamatuju Zjizvenou noc a tak jsem se do ní pustil znovu. A znovu jsem nadšený. Mix sci-fi a fantasy se spoustou akčních scén a bombastickým koncem mě opět nadchnul. Ačkoli prvotina Alana Campbella, nemá to skoro chybu. Postavy, tři základní a spousty vedlejších, jsou věrohodné, každá s jiným cílem a myšlenkama, s jinou láskou a nadějí, se v tomto řetězovém světě krásně doplňují ač mají pramálo společné, jsou některé nucené spolupracovat každá s každou. Malá ochutnávka: Ulcisův chrám se tyčil uprostřed Hluboké brány, černý jako trhlina v krvavě rudé obloze. Ve tmavých zdech zářila barevná okna. Kolem věží a věžiček kroužili havrani. Chrliče se tísnily na vysokých římsách mezi podpěrnými oblouky, balkony a štíty s cimbuřím. Zástupy okřídlených oblud hleděly ven, za město a divoce se šklebily....... Už jen skutečnost, že jsem knihu přečetl podruhé, poukazuje na to, že se mi to opravdu líbilo a nebál jsem se do tohoto světa vrátit a prožít dobrodružství Dilla, Rachel a Karneval znovu. Ode mě si to rozhodně plný počet zaslouží. Ještě vypíšu pár citátů mistru Campbellovi do profilu a hned se pustím do druhého příběhu nazvaného Železný anděl. Citát: Ono je to živé? Výborně, tak to můžeme znovu zabít.

Alan Campbell se mi trefil do vkusu: vyhovovala mi temná atmosféra, v nejmenším mi nevadilo úvodní tápání kdo-co-proč, zaujaly mě postavy – příjemně lidské a chybující, sedl mi občasný černý humor, fascinovala mě mytologie světa. Líbilo se mi prostředí, mám však zřejmě bujnější představivost než Dominic Harman, autor obáky: Hluboká brána v mé mysli je podstatně bizarnější, industriálnější – něco ve stylu středověkého města smíchaného se starým komplexem Vítkovických železáren, do toho pořádné, monstrózní řetězy, ne ty útlé chudinky z obrázku :-). Co se vizuální stránky týká, celou laserovskou edici „Moderní díla fantasy“ mohu oznámkovat jedničkou jako bič za povedenou grafickou úpravu. „Zjizvená noc“ má své chyby (např. mi vadilo příliš náhlé sblížení Dilla a Rachel, chtělo to přidat pár mezistupňů, trochu jejich vztah vyšperkovat), ovšem pozitiva v této nevšední fantasy s příchutí new weird spolehlivě převáží více či méně drobné nedostatky. Otázkou pro křišťálovou kouli je, zda u nás trilogie vyjde komplet... silně pochybuji.