Železný anděl

Byli součástí tvého života, tak ať teď jsou součástí tvé smrti. Strašně jsem se na tento příběh těšil. Alan Campbell mě svým prvním dílem nazvaným „Zjizvená noc“ úplně uhranul. Jeho první knihu, kterou kdy napsal, jsem již četl dvakrát a ještě se k ní určitě vrátím. Bohužel u „Železného anděla“ nemohu tvrdit to samé. Obrovské zklamání, styl psaní se výrazně změnil, příběh je zdlouhavý, mnohdy i nudný a vlastně tu ani neexistuje žádná postava, kterou by si měl čtenář oblíbit. (jedna jo, ale o té až později) Citát: Na Zemi dochází k větším krutostem než v Pekle. Nejhorší, nejnudnější a nejtrapnější je část 2 nazvaná Bludiště. Od strany 230 až po stranu cca 360 je to šílená nuda. Ztratila se akce i humor, kterého sice bylo v první knize pomálu, ale tady už nebyl žádný. Nebo spíš skoro žádný. Celkové napětí je pryč a vše se utopilo v pomalém ději, který se mi i zdál celkem zbytečný. Malá ochutnávka: Schovala si vrhací střepy do kapes, zvedla se a šla se podívat z okna. Havraní věž bývala nejvyšší věží chrámu a teď se v ní tedy nacházelo nejhlubší sklepení. Po hladkých černých vnějších stěnách by se tam slézt nedalo, ale nad ní jako rampouchy visel shluk věžiček – lesklých prstů z kamene a zdiva. Za nimi se na míle daleko táhla černá síť řetězů zahalených rudými výpary a vykreslených na pozadí zlostného nebe...... Jediná a opravdu velmi povedená postava, co se týče charakteru a práce je Kotva. Tohle je, lidi, borec. Tak nádherně popsanou pracovní činnost, co tento obr má, jsem dlouho neviděl. Ano, píšu „dlouho neviděl“, to proto, že podobnou postavu jsem již viděl a to zrovna v době okolo roku 2008, kdy Campbell tuto knihu dopisoval. Chcete jí vidět? Najděte si na videoklip skupiny Nightwish s názvem „The Islander“. Tohle tak nějak Kotva dělá a věřte, že i když je to celkem smutný člověk, dokážete se u jeho akcí i zasmát. Otázkou je, zda spisovatel vzal inspiraci skupině Nightwish nebo skupina četla jeho knihu........ Citát: Já vychčiju a potom vyrazíme zabít toho anděla. Při čtení tohoto příběhu jsem narazil asi na deset dobrých nebo přijatelných rčení a tak jsem tyto citáty vložil panu Alanu Campbellovi na jeho profil. Bohužel to byla zatím poslední kniha v edici „Moderní díla fantasy“, protože od roku 2016 už nakladatelství Laser nic v tomto duchu nevydalo. Nevím, zda byla příčinou tato nepovedená kniha, ale osobně bych rád uvítal třetí Campbellovu knihu na toto téma, protože věřím, že se zlepší. Tak snad někdy.....

Železný anděl je druhá kniha skotskýho spisovatele Alana Campbella. Zároveň se jedná o druhej svazek trilogie, ovšem znalost prvního dílu (kterej se jmenuje Zjizvená noc a vyšel už před sedmi lety) není nutná – Campbellův debut byl zamýšlenej jako samostatnej, uzavřenej román a až po jeho úspěchu se autor nechal přesvědčit, aby se do jeho světa vrátil ve dvou dalších knihách. Žánrově jde o směsici temné fantasy, new weirdu a steampunku, přičemž každá z těchhle složek má v jedné třetině románu navrch (temné fantasy patří první část, útěk z Hluboké brány, new weirdu pobyt v Bludišti alias pekle, steampunku vlaková jízda po Pandemerii). Na prvním místě není příběh – Campbell klidně nechá postavy na delší dobu zmizet, aby upřel pozornost jinam, a ani se nijak zvlášť nezabývá jejich psychologií. To ovšem neznamená, že by to byla špatná kniha, jen těžiště zábavy leží jinde – a to v propracovanosti jejího světa. Campbell pořád přichází s něčím novým (ať už je to nějakej protivník, zajímavý místo, schopnost, věc) a všechno to má svoje názvosloví. Člověk si až říká, že by z toho bylo parádní RPGčko. :-) Kolem a kolem je tahle kniha drobet náročnější na pozornost, příběh se nedá přirovnat k blesku, ale spíš k pomalejšímu spodnímu proudu, můžete se ovšem rochnit ve velehusté a silné atmosféře.