K Žítkovským bohyním, resp. tomuto tématu jsem se dostala přes Kateřinu Tučkovou (možná jako většina čtenářů..) a neustále ve mně hlodala touha zjistit něco víc..Publikace Jiřího Jilíka se mi dostala pod ruku náhodně u nás v knihovně... Zčásti faktografická, zčásti etnografická, protkána vlastní zkušeností a zážitky, ale také obsahující úryvky ze starých záznamů faráře j. Hofera, J. Holubyho, žurnalisty Ferdinanda Dúbravského... pak úryvky z vykládání lidí o jejich zkušenostech - resp. skazky předávající se v rodině...doplněno úžasnými fotografiemi, část barevná, zobrazující zejména folklór v jeho dnešní podobě na slavnostech (kolem Kopaničárských slavností ve Starém Hrozenkově jezdíme každoročně na jiný festival :))) a pak zejména část černobílá, zachycující téměř zapomenutý a zmizelý svět chalup, pokrytých slamou, s malinkými okénky, vyhlížejícími do nádherné a v zimě tak drsné krajiny..život na Kopanicích byl těžký, často neveselý, a právě tady se vyformoval a dlouho přetrvával fenomén bohyň...a autor ponechává na nás, jak se k němu postavíme my..předkládá zdroje z minulosti, předkládá své pocity..citace slov odříkávaných bohyněmi, jejich "formulky"... věřím, že v bohování byl kus víry a taky psychologie, kromě ověřeného bylinkářství, ale taky, že jsou věci mezi nebem i zemí :) určitě si o bohyních ještě přečtu něco dalšího a... za mě 4,5* (z toho minimálně 2 za foto !!!) a doporučuji !

natrefila jsem na tuto knihu v NeoLuxoru a protože jsem o žítovských bohyních něco málo slyšela a četla (mimo jiné i v knihách Amalie Kutinová Gabra a Málinka), na zkoušku jsem si knihu koupila- je opravdu skvělá, přečetla jsem ji skoro na jeden dech.