Ženy, koně, intriky

Ženy, koně, intriky jsou podle mě skvělá kniha. Přečetla jsem ji za den a vážně si ji užila. Zvraty jsou nepředvídatelné, atmosféra moc dobře stupňovaná a postavy měly krásně zamotané osudy i motivy. Intrik zde podle mě bylo dost, stejně jako koní. Knihu si ale užijí jak milovníci koní, tak ti, co hledají netypický thriller a o koních toho moc neví. Za mě i suprově napsané, plné skrytých myšlenek. Příběh je vyprávěn skrze pět postav, dvě matky a čtyři dcery, které jsou připraveny se navzájem využívat i nenávidět. Ale hezky za svými zády, tak aby o tom dotyční nevěděli... :-) Doufám, že od autorky ještě něco vyjde, protože knih z elitního jedovatého prostředí zbohatlíků není nikdy dost. :-)

Nebylo to špatné. I když intrik tam moc nebylo. Spíš si zbohatlické paničky chtěly plnit své sny skrze svoje dcery. Kromě Piper a Douglase nebyl v příběhu nikdo sympatický. A úplně nejhůř z toho vyšel Kieran. Proč ho všichni tak uctívali, je mi záhadou. Arogantní pitomec, za kterého udělají práci všichni ostatní. Jeho geniální plány ani nekomentuji. Každopádně když odhlédnu od příběhu, tak překladatel a editor, kteří knihu takhle pustili do tisku, by se měli jít někam stydět. Používat slovo uzda ve spojitostí s parkurem, je úplně mimo. Na parkuru se uzda nikdy nepoužívá. Pro lidi od koní v knize vlastně nesedělo dost věcí. Intriky v jezdectví jsou, ale úplně jiného druhu, než tady. Kupovat koně do vrcholového sportu bez toho, aniž by si ho jezdec vyzkoušel, je nemyslitelné. Stejně tak nesmyslná byla proměna rozmazlené Mabel. Několik týdnů chodí v kroku na lonži a najednou díky skvělému koni vyhraje Grand Prix? Takový kůň by ji možná přenesl přes Z, možná i ZL, ale rozhodně ne před velkou cenu.