Ženy, koně, intriky

bála jsem se, že mě to nechytne, když se o koně nezajímám, ale tady byly koně jen kulisou - hlavním tématem byla dysfunkční rodina, snaha zapadnout v novém prostředí atp. líbil se mi ironický tón vyprávění, nenápadná manipulace a taky fakt, že až do poslední chvíle nevíte, kdo zemře.

Nebylo to špatné. I když intrik tam moc nebylo. Spíš si zbohatlické paničky chtěly plnit své sny skrze svoje dcery. Kromě Piper a Douglase nebyl v příběhu nikdo sympatický. A úplně nejhůř z toho vyšel Kieran. Proč ho všichni tak uctívali, je mi záhadou. Arogantní pitomec, za kterého udělají práci všichni ostatní. Jeho geniální plány ani nekomentuji. Každopádně když odhlédnu od příběhu, tak překladatel a editor, kteří knihu takhle pustili do tisku, by se měli jít někam stydět. Používat slovo uzda ve spojitostí s parkurem, je úplně mimo. Na parkuru se uzda nikdy nepoužívá. Pro lidi od koní v knize vlastně nesedělo dost věcí. Intriky v jezdectví jsou, ale úplně jiného druhu, než tady. Kupovat koně do vrcholového sportu bez toho, aniž by si ho jezdec vyzkoušel, je nemyslitelné. Stejně tak nesmyslná byla proměna rozmazlené Mabel. Několik týdnů chodí v kroku na lonži a najednou díky skvělému koni vyhraje Grand Prix? Takový kůň by ji možná přenesl přes Z, možná i ZL, ale rozhodně ne před velkou cenu.