Železo a krev

Železo a krev. Do druhého dílu Expanze jsem se pustila ukolébána předchozími stereotypy, začetla se do první stránky – to byl budíček! Něco podobného jsme tu ještě neměli, namísto poletování nekonečným vesmírem bitva o jedinou planetu, a to i na povrchu. Krev a železo – rozdělení na boj pěchoty proti přesile Daršiků, zoufalé čekání na orbitální podporu, pár vypíchnutých postav přibližuje situaci, nedostatek materiálu, komunikace a naději, kterou přináší kapitán Wolfe. Ten je posazen na trůn výsadkové lodi, žádný torpédoborec, žádné manévrovací a bojové vychytávky, prostě kocábka jak do vany s břichem plným raketoplánů a mariňáků čekajících na svůj okamžik, a k tomu další hromady klacků pod nohy, které musí překonávat. Kniha je nabitá od začátku do konce, přeskakování mezi pohledy na situaci z planety a nad planetou příběhu dodává na svižnosti a na konec nám autor narafičil vějičku do dalšího dílu. Tak držím palce, ať pokračujeme v nastoleném tempu!

Tohle opravdu není space opera, to je úplně jiný žánr :-). Tohle je military scifi a to ve své kvalitní podstatě. Zatímco války s Fágy byly takové nejasné (i z toho důvodu, že vlastně do současné doby nevíme jak vlastně takový Fág vypadá), zde s Daršiky se již jedná o konkrétního nepřítele. Wolfe je hrdina bez bázně a hany, ze kterého se postupně stává hlavní hrdina Federace. Prostě černá je černá a bílá je bílá a nic mezi tím. Military akce, která odsýpá od začátku do konce. Letní oddechovka bez nutnosti nějak moc přemýšlet. Poslední díl, který vyjde cca na konci roku bude o tom, jak Wolfe v nové moderní lodi Nemesis bude honit tajemného "ducha". Už aby to tady bylo...