Žalm pro divostrojné

,,Ty se pořád ptáš, proč to, co děláš, není dost dobré, a já nevím, co na to říct, protože prostě stačí být součástí světa a žasnout. Nemusíš to ničím ospravedlňovat nebo si to zasloužit. Můžeš prostě jen žít." Útlá knížka začíná slovy Pro všechny, kdo potřebují pauzu. A je to tak. Je to skvělá knížka pro ty, které sdírá uspěchaný život, kteří večer padnou do postele a ptají se, jaký smysl vlastně má jejich existence, jak naplnit podstatu své existence. Místo snahy zavděčit se okolí, světu, všem... prostě jen být vděčný, sám sobě. Už jen z podstaty samotného bytí bez nutnosti naplňovat nějaký smysl. Celé to má feel good vibe, setkání Echa s robotem Rozkošným sýkorčím hnízdem je prostě roztomilé, jak už to Becky Chambers umí. Do tak krátkého rozsahu vtěsnala hodně obsahu a ono to funguje. Jak příběhová stránka, tak ta, která chrlí moc pěkné myšlenky mezi řádky samotného děje. Tohle si ke mně našlo cestu mnohem lépe, než S pokorou a nadějí.

Jen bych chtěla podotknout, že obvykle nečtu knihy tohoto rozsahu, nemám ráda filozofování a rozhodně nemám ráda knihy, kde se toho děje jen pomálu, ale od Becky Chambers bych si pravděpodobně přečetla i nákupní seznam, protože ona prostě umí. Knihy od Becky jsou jako ta nejhuňatější deka, do které se zachumláte při studeném zimním dni, totální pohlazení po duši. Přináší spoustu zajímavých myšlenek, ale nevnucují se. A při tom všem tomu nechybí vtip a nadhled. Nikdy bych neřekla, že může existovat něco jako pohodové a útulné sci-fi, a že něco takového vůbec potřebuju, ale opak je pravdou.

Po knize S pokorou a naději opět zcela netradičně pojatá sci-fi, která se nedala odložit z rukou. Sci-fi příběh o hledání smyslu bytí. Jako by Chambersová přečetl vše od Coelhoa a pak svým stylem se rozhodla napsat knihu. A už od prvního setkání se mi robot Hnízdo jevil jako starwarsovský C-3PO :-) filozofická konfrontace při setkání dvou světů - lidského a robotů. Bylo to příjemné, s jemným humorným okořeněním, sympatickými postavami. Doporučuji

Netradičně pojatá kniha o hledání smyslu života. Nejdříve jsem ji nemohla správně uchopit, později jsem se ji nerada zbavovala. Dočteno s úsměvem na rtech.

Žalm pro divostrojné je zařazen do žánru sci-fi, protože se odehrává na měsíci jménem Panga a líčí setkání lidské bytosti (sesterstva) Echo s robotem Hnízdem. Ve skutečnosti se ovšem jedná o nadčasový příběh s filozofickým podtextem, který se zamýšlí nad otázkou, co je vlastně smyslem života, a hlavně zda je nějaký smysl života vůbec nutné mít a zda vám k radosti z bytí nestačí třeba jen slyšet cvrččí zpěv. Takhle popsáno to možná nezní čtenářský kdovíjak přitažlivě, nicméně vězte, že se jedná o moc milý a laskavý příběh, který je navíc napsán krásným jazykem a který moc doporučuju. To jazykové zpracování se mi líbilo asi ze všeho nejvíc, neskutečně jsem se kochala tím, jak je knížka přeložená a jaké novotvary překladatelka Lucie Bregantová vymyslela. Setkáme se s pomístními jmény jako Pokřoviní, Dřevopád, Modrotrn nebo Parožníky, se jmény robotů Rozkošné Sýkorčí Hnízdo, Jmelí Bílé nebo Ledové Jezírko, s názvy bylin včelovka, lví tráva či horečník a se zvířaty jako krvepijka, štěbetáček či pavouk jablečňák (to je pavouk veliký jako jablko, který je nesmírně agresivní... ). *** Tak proč trváte na tom, že musíte mít vlastní poslání, zoufale po něm nepátráte a cítíte se bez něj tak nešťastně? Pokud chápete to, že roboti poslání nemají – že jsme ho odmítli –, jako vrchol vlastní intelektuální vyspělosti, proč vynakládáte tolik energie, abyste dělali pravý opak? (str. 155) Ty se pořád ptáš, proč to, co děláš, není dost dobré, a já nevím, co na to říct, protože prostě stačí být součástí světa a žasnout. Nemusíš to ničím ospravedlňovat nebo si to zasloužit. Můžeš prostě jen žít. (str. 156) *** Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐ (a ta obálka! :-))

Tato knížka je jako pohlazení po duši. Pokud se cítíte psychicky či fyzicky na dně, možná je tím pravým řešením. Becky Chambers se dívá na moderní společnost novýma očima. Tento příběh zasadila na měsíc zvaný Panga, kde kdysi žili lidé společně s roboty. Roboti se ale po nabití vlastní vůle rozhodli od nich odtrhnout a uchýlili se do divočiny. Sourozenectvo Echo plní poslání čajových mnichů a tráví svůj čas utěšováním těch, jenž to potřebují. Alespoň do doby, než pozná robota zvaného Rozkošné Sýkorčí Hnízdo pokládající velmi důležitou otázku. Žalm pro divostrojné je dojemný, zábavný příběh se smyslem pro humor. Svou důmyslností ve vás probudí všemožné emoce. Moment, kdy sourozenectvo Echo potkalo Rozkošně Sýkorčí Hnízdo si budete pamatovat, neboť se jedná o jeden z nejkouzelnějších okamžiků. Jejich vzájemné rozpravy vás přimějí nad jejich aktuálností zamyslet. Přestože se možná někomu bude zdát děj pomalý a nudný, na konci si uvědomíte, že v tom tkví ono kouzlo. Titul je věnován všem, kteří potřebují pauzu a já nemůžu jinak než souhlasit.

Becky to zase dokázala, vytvořila zajímavý svět, ve kterém by člověk rád žil. I když občas to bylo až moc sluníčkový. Echo byla zajímavá postava stejně tak Hnízdo. Určitě si přečtu pokračování až výjde.

Kniha má hodně pomalé tempo, akci nečekejte, do kategorie dobrodružná bych to rozhodně neřadil. Je to takové filozofování o lidech, o smyslu bytí, o vztazích. Těžko se mi ale věřilo, že by robot přemýšlel způsobem, jakým tak činí v příběhu. Bylo v tom příliš citů a málo racionálna. A celkově to bylo na můj vkus až příliš pozitivní:). Naštěstí kniha nemá velký rozsah, tak se to dalo vydržet. A rád si přečtu i případné pokračování - celkem mě zajímá, jaký bude mít vztah člověk - robot posun.