Záhada domku číslo devět

Napínavý román je vyprávěn ze současnosti a minulosti z pohledu více osob, a proto se mi některé postavy vícekrát pletly. Příběh, ve kterém se skoro po třiceti letech, pomalu odhaluje minulost dvou rodin. Hlavní osobou je vnučka Saffy, která se svým přítelem opravuje nemovitost s velkou zahradou po své babičce. Na zahradě jsou objevena dvě zakopaná těla a detektivní příběh začíná s pomocí výpovědí dementní babičky, která podzim života tráví již v ústavu. Místy se v knize opakovaly příběhy z minulosti a při výpovědi babičky byla místa, kde děj tzv. zamrzl, ono vlastně není se čemu divit, starý člověk v osmdesáti letech si již mnoho nepamatuje a nebo nechce.....

Na počátku knihy jsem si říkala,že to vypadá na poklidné, romantické čtení s nějakou tou menší zápletkou. Ouvej, více jsem se splést nemohla. Vskutku se s dalšími kapitolami objevovala jedna záhada za druhou a vznikl z toho takový velký chumel nedořešeného ... Ovšem závěr pikantní a naštěstí to vše zapadlo do sebe. A jak to tedy s těmi objevenými těly bylo? Stačí se začíst :-)