Začátek a konec

Začátek a konec kreativně překládá a rozvíjí koncept francouzského autora Hervého Tulleta (Knížka, Portál, 2011). Dle jeho vzoru a v mnohém i po svém vnímá knihu nejen jako prostředek předávání lineárního příběhu, ale také jako objekt, se kterým se dá hrát (třepat, mačkat, křičet, tleskat, otáčet stránky), narážet na jeho hranice a posouvat je. Čtení pomocí krátkých textů a pokynů přetváří v aktivní dobrodružství s překvapením, které následuje po každém otočení stránky. To jen podtrhují velkoformátové ilustrace se svéráznou barevností. Na rozdíl od francouzských bestsellerů jde ale Začátek a konec dál a knihu nevytváří pro hru samotnou či snadné učení barev a počítání do tří. Hravost zde dětem přibližuje velké a náročné téma vzniku vesmíru, světa i vlastního života. Zamyslí se nad mnohým a vyzkoušejí si, jak náročné je stvořit vesmír, zjistí, jakou moc má fantazie, a malá knížka uvnitř knihy jim otevře literární laboratoř. Velmi oceňuji, že se kromě atraktivního vzniku kniha věnuje i tabuizovaným tématům konce a dělá to s lehkostí, s pluralitou názorů, citlivě a bez přehnaného patosu.

Knížka se mi obsahem líbila, ač mi hodně připomínala knížky od Hervé Tulleta. Ale proč ne? Knížek tohoto typu "zatřes, nakloň, foukni" jsem četla vícero a tahle patří k těm lepším. Hodně se mi líbila hra, která byla uprostřed. Tu jsem si opsala, s tím bude ještě sranda. :) A jako obvykle ještě postesk nad ilustracemi. Ve výsledku se mi i líbily, ale Bambulce vůbec. Dětskému oku se prostě tenhle typ obrázků se zvláštně zvolenými barvami nelíbí.