Na novou knížku Michala Štěpánka jsem se těšila předem a strávila jsem nad ní dneska hezké Štědré ráno. Je moc příjemná do rukou, do očí… A určitě i do uší, až ji budeme číst s vnoučaty. Myslím, že hodně lidí se v ní najde, a nejen těch malých. ... Jednoho dne pozorovali z otevřeného okna slabé nitky deště, který už od východu slunce šuměl lesem. Když déšť ustal, Medvěd se soustředěně díval na větev, která visela těsně před oknem. Na konci větve se vždy po chvíli objevovala a mizela stále stejná kapka. „Vidíš, Ježku, tu kapičku na větvi, která spadne a hned se objeví na stejném místě? Jak se na ni dívám, zajímá mě, jak vlastně vznikl svět“... Str. 26.

Milá a nápaditá kniha s prostřihy zenového klidu a nadhledu a vtipnými dovětky (jen tak mezi řečí :-)). Částečně má i vzdělávací rozměr. Je moc hezky zpracovaná s malebnými obrázky. Pobaví jak děti, tak dospělé.