Z krve a popela

Tak jo. Šla jsem do toho s lehce pozvednutým obočím. Fantasy není úplně moje hřiště, takže jsem čekala buď nudu… nebo že se ztratím v pojmech. A první půlka? Ne že by byla špatná. Jen jsem si u ní občas povzdechla. Poppy je Panna – vyvolená, hlídaná, ukrývaná, izolovaná. Spousta pravidel. Spousta povinností. Minimum svobody. Hodně budování světa. A já si říkala: „Dobře… a kdy to začne bolet?“ Byla jsem naladěná na tři hvězdy. Pak nastoupí Hawke. Nový osobní strážce. A začne jí – i mně – bořit jistoty. Provokuje ji. Nutí ji přemýšlet. Zpochybňuje všechno, čemu celý život věřila. A ta přitažlivost mezi nimi? Nepohodlná. Zakázaná. Intenzivní. Taková ta, co ti leze pod kůži, i když se bráníš. A najednou mě to baví. Pak přijdou zvraty. Napětí zesílí. Ten svíravý pocit, že něco je hodně špatně. Že Poppy možná celý život žila ve lži. A já začnu číst rychleji. Přestanu si všímat hodin. Nadávám. Divím se. A hlavně – nemůžu přestat. Erotika? Ano. A dobrá. Smyslná, napjatá, přirozená. Žádné trapné pasáže, jen chemie, která dává smysl. Na vlkodlačí poměry víc než slušné. A ten svět… fakt klobouk dolů. Mytologie, politika, tajemství. Obdivuju, že někdo dokáže takhle propracovaný svět nejen vymyslet, ale i udržet pohromadě. Protože mě to nejdřív drželo v odstupu… a pak mě to nepustilo. A když mě fantasy, které normálně nevyhledávám, přinutí těšit se na druhý díl? Tak to si těch půl hvězdy navíc sakra zaslouží.

Od této autorky jsem přečetla už mnoho knih a zatím se mi nestalo, že by mi příběh nesedl. Věřím, že tato série nebude výjimkou. Nakonec jsem stejně nevydržela a začala číst dříve než vyšel poslední díl. A to jsem se věru i tak hodně načekala. První díl splnil má očekávání, je v tom napětí, dobrodružství, zrada, přátelství a samozřejmě romantika na pozadí fantasy světa, který nemá úplně originální prvky, ale čte se jedním dechem. Tak uvidím kam nás další díly zavedou.