Yarminův syndrom

„Žádán o místo přistání na Zemi. Předpoklad za 90 hodin. Pošlete souřadnice“. Tohle je poslední kniha od mistra Heteši. Zatím. Tento rok jsem přečetl všechny jeho příběhy. Dal jsem je pěkně postupně. A poznal jsem, že se pan spisovatel posouvá. Od dětského dobrodružství Minecraftu, přes kriminálku až po sci-fi nářezy v Baltimor. Dostal se až k mimozemšťanům. Ano i v Baltimor jsou mimozemšťané. A dělají nám tu pěknou neplechu. Yarmin je sice mezigalaktický robot, ale dostal se do situace, která ho nutí vrátit se na planetu Zemi. Citát: Co by to bylo za inteligenci, kdyby nesměrovala k dalšímu vývoji? Nemusím snad ani psát, že se mu do cesty postaví policista, holdující camelkám a jeho nejlepší přítel je Jack. Jack Daniels, pěkně ve skleněné lahvi. I tady zažijeme nějakou tu vraždu, teče hodně krve, zasmějeme se, chvilku nás příběhem doprovází nějaký ten pes a nebo kočka, a posléze se i podivíme, kam nás příběh Yarmina zavede. Tento příběh je varováním o zneužití technologií. Ano, to skoro každý Hetešův příběh, ale tento se podívá do budoucnosti a ukáže nám, jak se technologie dají zneužít i jinými bytostmi. Malá ochutnávka: Jest-li nějaké zařízení mělo šanci zachytit vysílání mimozemské civilizace, nebo s ní dokonce komunikovat, byl to nepochybně druhý největší pozemský radioteleskop v Arecibu..... ...Radioteleskop zachytil příjem inteligentního signálu v 02:31 místního času. A že šlo o inteligentní signál, o tom nemohlo být pochyb.... Jako vždy jsem se nesmírně bavil, příběh jsem prožíval, pokyvoval i kroutil hlavou, co všechno se dá vymyslet. A že toho má pan spisovatel hodně co říci a vymýšlet a možná i trochu prorokovat, jak by to všechno mohlo na naší planetě dopadnout. Pravda také je, že v dnešní době jde všechno rychle dopředu, velký bratr nás stráží skoro na každém kroku a mobilní telefony krásně kopírují náš pohyb a místa, kde se nacházíme. To vše je napsáno v humorně-mrazivém stylu. Citát: Otráveně jsem udělal, co mobil chtěl, přidal k tomu ještě panáka Jacka Danielse a jednu camelku (zapojení mého vnitřního kabelu do konektoru reálného světa) a vyrazil. I zde si pan mistr udělá reklamu na své předcházející příběhy. Zde je to kniha „Skrytá rizika kvantové démonologie“, která z toho všeho vyrůstá nejvíce. Jedná se vlastně o jakousi „technickou romantiku“, do které, když se zamilujete, bude spisovatelovo knihy doslova hltat. „Letmý pohled do budoucnosti byl temnější než temná hmota Vesmíru“. Abych konec komentáře trochu projasnil, dávám mu deset půlek Hetešovo žlutých motýlků. Doufám, že nejsou napadeni mimozemským mechem a nezezelenají nám tu. ( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ ) Citát: Bůh se na nás vykašlal, alkohol ne. PS – Při čtení doporučuji si poslechnout Jethro Tull a jejich album z roku 1975 „Minstrel In The Gallery“.

Už dlouho považuji autora za to nejlepší, co v u nás aktuálně v sci-fi máme. Hlavně díky stabilní kvalitě jeho knih. Kromě Necroboxu jsem přečetl jeho celou dospěláckou tvorbu. A hlavně věci z Baltimoru jsou pro mě srdeční záležitost. Trochu mě proto zarazil závěr knihy. Pokud tam bude vývoj pokračovat dle naznačených sentencí, brzy se s podzemím rozloučíme...