Démoni jsou věční

Debilové. Démoni debilové. Mám dojem, že jsem jediný člověk na Zemi, který o nich ví celou pravdu. Už jsem od pana Heteši jednu knihu přečetl a strašně se stydím, za to, že jsem na tohoto upřímně, ironicky veselého spisovatele narazil teprve nedávno. Byl jsem z první knihy nadšený, odnesl jsem si z ní žlutý motýlky (osm jich bylo) a předsevzetí, že si pořídím další mistrovo knihy. A tak jsem ta učinil a mám doma asi devět jeho knih. Démoni jsou věční je druhý příběh v pořadí, který jsem četl. Citát: Měl jsem strach, aby se nesložila. Ženské jsou ve vztahu ke krvi trochu labilnější, zvlášť když je rozmazaná na stěně. Musím uznat, že styl je prostě skvělý. ICH forma tomu sluší. Začne to vlastně smrtí a pak už se jen smějete a někdy nechápavě kroutíte hlavou, co všechno se dá vymyslet. V tomto případě je to bezedná díra na odpadky, tak trochu nechápavě věční démoni a rozpůlený citróny. Citróny na kozách, tedy na tričku ve kterém jsou kozy. Tak že k motýlkům přidávám i citróny, i když nejsou létavci, ….ale jsou žlutý. Ty citróny, ne ty v tom tričku. Malá ochutnávka: Ostatně, co se mi může stát? Jsem hlavní hrdina tohoto příběhu, takže nehrozí, že by mě oddělali hned na sedmatřicáté stránce. To by bylo skutečně velmi nestandardní. Přijít o hlavního hrdinu takhle brzy. A navíc jsem taky vypravěč příběhu. Kdo by vám to pak dovyprávěl místo mě? Opět jsem se nenudil, tedy, abych pravdu řekl, tak trochu jsem se nudil. Poslední část knihy a rozhovory hlavního hrdiny s jednou dívkou, se mi zdál až moc zbytečně prodlužovaný a některé opakované pasáže tomu také moc nepřidají. Možná to chtělo trochu ubrat, třeba padesát stránek. Hlavního hrdinu by to určitě nezabilo, protože je to hlavní vypravěč a tudíž nemůže umřít. I když..... Citát: Našel jsem v ledničce Jima Beama, kterého jsem na chvíli odloučil od jeho věrného přítele Jacka Danielse, a nalil si panáka. Nejvíce jsem se nasmál u pasáže „Démoni a lidé“. Anabáze v Českých Budějovicích (to je někde v Čechách) je úžasná a já se u ní bavil. Tedy, bavil jsem se u celé knihy až na ten konec, ale ČB je proste paráda. Pak jsem narazil na žlutý citrony na prsou a už jsem od nich nemohl spustit oči. Nakonec to málem skončilo s otevřeným koncem. Ale i ten nejpitomější čtenář, si už musí odvodit, jak to nakonec dopadne. „Křížovka pro debily“. Citát: Hovno... (žádný jiný argument mě nenapadl)

" Samostatný presun na Zem, myslím teraz transport vesmírom alebo čím to vlastne, sa im podaril výborne. Ale to bolo to jediné, čo sa podarilo. Behom prvej polhodiny opätovného pobytu na najkrajšej planéte v Slnečnej sústavy som stačil zistiť, že nie som v Baltimore, ale na úplne inom kontinente, v nejakom zadku s názvom České Budejovice, ktorý sa nachádza v Európskej únii." Od Hetešu som zvyknutý skôr na svet tvrdého kyberpunku. Väčšinu čo som zatial od neho čítal sa odohrávalo v kyber priestore alebo vo vyspelej budúcnosti. Démoni jsou věční je trošku iná kniha. Príbeh sa odohráva v našej prítomnosti a Heteša sa nebál tento krát prizvať démonov. Páčilo sa mi ako ich autor zobrazil, hlavne pobavili dialógy medzi hrdinom a samotným svetom démonov. Poistku som odhalil samozrejme už na začiatku knihy, ale to neuškodilo aspoň sa človek tešil ako to vlastne dopadne. Trošku mi možno vadil prehnaný happy end, ale nakoniec som sa s tým zmieril. Určite odporúčam knihomolom, ktorý hľadajú oddychové čítanie.

Sarkasmus a inteligentní humor zejména v dialogových pasážích knihy si získal mé velké sympatie, totiž rozhovory mezi starším mužem a mladýma divokýma drzýma holkama se zdají být Hetešovým poznávacím znamením a přesto nikdy neomrzí. Příběh mě neskutečně bavil a v druhé polovině knihy už jsem se nemohl odtrhnout. Děkuji autorovi za skvělé čtení a těším se na další knihu.

Debilové. Démoni debilové. Mám dojem, že jsem jediný člověk na Zemi, který o nich ví celou pravdu. Už jsem od pana Heteši jednu knihu přečetl a strašně se stydím, za to, že jsem na tohoto upřímně, ironicky veselého spisovatele narazil teprve nedávno. Byl jsem z první knihy nadšený, odnesl jsem si z ní žlutý motýlky (osm jich bylo) a předsevzetí, že si pořídím další mistrovo knihy. A tak jsem ta učinil a mám doma asi devět jeho knih. Démoni jsou věční je druhý příběh v pořadí, který jsem četl. Citát: Měl jsem strach, aby se nesložila. Ženské jsou ve vztahu ke krvi trochu labilnější, zvlášť když je rozmazaná na stěně. Musím uznat, že styl je prostě skvělý. ICH forma tomu sluší. Začne to vlastně smrtí a pak už se jen smějete a někdy nechápavě kroutíte hlavou, co všechno se dá vymyslet. V tomto případě je to bezedná díra na odpadky, tak trochu nechápavě věční démoni a rozpůlený citróny. Citróny na kozách, tedy na tričku ve kterém jsou kozy. Tak že k motýlkům přidávám i citróny, i když nejsou létavci, ….ale jsou žlutý. Ty citróny, ne ty v tom tričku. Malá ochutnávka: Ostatně, co se mi může stát? Jsem hlavní hrdina tohoto příběhu, takže nehrozí, že by mě oddělali hned na sedmatřicáté stránce. To by bylo skutečně velmi nestandardní. Přijít o hlavního hrdinu takhle brzy. A navíc jsem taky vypravěč příběhu. Kdo by vám to pak dovyprávěl místo mě? Opět jsem se nenudil, tedy, abych pravdu řekl, tak trochu jsem se nudil. Poslední část knihy a rozhovory hlavního hrdiny s jednou dívkou, se mi zdál až moc zbytečně prodlužovaný a některé opakované pasáže tomu také moc nepřidají. Možná to chtělo trochu ubrat, třeba padesát stránek. Hlavního hrdinu by to určitě nezabilo, protože je to hlavní vypravěč a tudíž nemůže umřít. I když..... Citát: Našel jsem v ledničce Jima Beama, kterého jsem na chvíli odloučil od jeho věrného přítele Jacka Danielse, a nalil si panáka. Nejvíce jsem se nasmál u pasáže „Démoni a lidé“. Anabáze v Českých Budějovicích (to je někde v Čechách) je úžasná a já se u ní bavil. Tedy, bavil jsem se u celé knihy až na ten konec, ale ČB je proste paráda. Pak jsem narazil na žlutý citrony na prsou a už jsem od nich nemohl spustit oči. Nakonec to málem skončilo s otevřeným koncem. Ale i ten nejpitomější čtenář, si už musí odvodit, jak to nakonec dopadne. „Křížovka pro debily“. Citát: Hovno... (žádný jiný argument mě nenapadl)

" Samostatný presun na Zem, myslím teraz transport vesmírom alebo čím to vlastne, sa im podaril výborne. Ale to bolo to jediné, čo sa podarilo. Behom prvej polhodiny opätovného pobytu na najkrajšej planéte v Slnečnej sústavy som stačil zistiť, že nie som v Baltimore, ale na úplne inom kontinente, v nejakom zadku s názvom České Budejovice, ktorý sa nachádza v Európskej únii." Od Hetešu som zvyknutý skôr na svet tvrdého kyberpunku. Väčšinu čo som zatial od neho čítal sa odohrávalo v kyber priestore alebo vo vyspelej budúcnosti. Démoni jsou věční je trošku iná kniha. Príbeh sa odohráva v našej prítomnosti a Heteša sa nebál tento krát prizvať démonov. Páčilo sa mi ako ich autor zobrazil, hlavne pobavili dialógy medzi hrdinom a samotným svetom démonov. Poistku som odhalil samozrejme už na začiatku knihy, ale to neuškodilo aspoň sa človek tešil ako to vlastne dopadne. Trošku mi možno vadil prehnaný happy end, ale nakoniec som sa s tým zmieril. Určite odporúčam knihomolom, ktorý hľadajú oddychové čítanie.

Moje první kniha od Heteši a zdá se, že ne poslední :-) Je to akční, taková stará škola a stejně vtipné. Slovník občas není pro slečinky, ale vůbec to není na škodu, naopak to k tomu krásně pasuje. A je to neuvěřitelně čtivé a zábavné. Hlavní hrdina je sympaťák. Akorát jelikož s ním v knize vystupuje už jen jedna důležitá postava, není těžké odhadnout, jak se bude děj vyvíjet, což je škoda. Tahle druhá postava (Miranda) je navíc občas neuvěřitelně protivná, někdy mi fakt lezla na nervy. Ale celkově mě kniha tak nadchla, že i tak dávám pět hvězd.