White Nights

Romantik ve mně zdá se hyne. Útlá novelka měla velmi slibný start, ale hlavní hrdina se rád poslouchá a až moc naříká. A jeho nově nalezená láska? Té linka byla až moc předvídatelná.

Dostojevskij tak, jak ho neznáte. Ale proto o nic horší! Citlivý příběh odehrávající se během pár dní vás jistě přenese do období prvních lásek, ať už je tomu jakkoli dávno. Připomínalo mi to Utrpení mladého Werthera, které mám moc ráda, bavilo mě srovnávat německý a ruský náhled na věc (milostný trojúhelník). A teď můžu jen doufat, že jsem ty, kteří Utrpení mladého Werthera nesnáší, od Bílých nocí neodradila. Protože by to byla škoda. Fakt. Jestli se vám nechce číst depresivní Idiot nebo dlouzí Bratři Karamazovi – pokud můžete, sáhněte po této knize. Přečtená je za chvilku, myslet na ni ale jistě budete ještě dlouho. Já si její rereading již plánuji ;-)