Když o někom říkáme, že je suchar, nebo suchej, myslíme tím člověka bez humoru. Řekneme - li to trochu spisovněji, že je suchý popřípadě Jiří Suchý, má to význam docela opačný. Vtipné. Smějte se. Kniha Vzpomínání krom toho, že poskytuje docela podrobný pohled na celou histori Semaforu, také samozřejmě poskytuje jakýsi obraz Jiřího Suchého. Obraz člověka moudrého, skromného, sebekritického, laskavého a pracovitého. Sám se divím, kolik jsem použil lichotivých vlsatností, samozřejmě neznám pohled jiných lidí, jeho kolegů, přátel a nepřátel, ale takový mám dojem z této knihy. Nejvíce mne asi překvapil ten sebekritický a hodně objektivní pohled a hodnocení uplynulých let a událostí. Pokora, to je to slovo, které tomuto komentáři chybí.