Zajímavá studie na téma práce v současné společnosti. Autoři poměrně zajímavě kritizují dnešní formy levicového protestu a analyzují jejich neustálá selhávání. Hlavním problémem je tzv. lidová politika. Tedy soustředění se na lokální problémy a ignorování globálních příčin, ale také jistá reaktivnost současných hnutí, která spíše reagují na další excesy kapitálu a snaží se jejich dopady pouze mírnit, než aby se pokoušely o formulování životaschopných alternativ. Jak to ale změnit? Inspiraci hledají překvapivě v úspěchu neoliberálního projektu. Ten se z okrajové ekonomické teorie stal hegemonem a autoři zde nastiňují proč. V dalších kapitolách se pak naopak řeší to, jak lidi osvobodit od namáhavé či vyprázdněné práce (technologie, automatizace). Pokouší se též o proměnu myšlení a zrušení zažitého paradigmatu, které říká, že pracovat se prostě musí, i kdyby na chleba nebylo. Zde se opírají o tezi nepodmíněného příjmu. Celkově je kniha čtivá a zajímavá, možná trochu utopická a v některých prvcích naivní, přesto jde o záslužnou snahu reformovat levici a vrátit ji její bývalý lesk a atraktivitu.