Všechno se v dobré obrátí

Pojďte se vrátit do devadesátých let, na přelom roku 1992 a 1993, kdy se rozdělí naše republika. S Danielem, novinářem, se v knize podíváme na ostrov Tenerife. Je to jeden z prvních československých zájezdů na tento ostrov a Daniel tu mapuje, jak krásy kanárských ostrovů, ale poznává i nové přátele, s kterými nad sklenkou něčeho dobrého diskutuje o tom, kam se bude budoucí Česká republika ubírat. Jelikož jsem v devadesátkách vyrostla, u knihy jsem vůbec neváhala a těšila jsem se, že si připomenu tu krásnou dobu. Při čtení jsem si zavzpomínala i jsem se zasmála. Poznáme, jak pomalu na svět přicházel internet i mobily. Sama jsem zažila cestování bez mobilů a bylo to naprosto normální, v dnešní době už je to téměř nepředstavitelné. Krásně popsané první setkání s oceánem. Opět jsem zabrousila ve vzpomínkách. Autor to skvěle popsal, neboť podobné pocity jsem měla i já. V knize se střídají vtipné historky a momenty s až filozofickými myšlenkami. Máte tu pohodu u bazénu i dobrodružství při cestování na ostrově. Je tu přátelství i láska. Je tu prostě od každého něco, každý si tu najde to své. Musím říct, že mi úplně nesedl autorův styl, nedokázala jsem se pořádně začíst. Určité pasáže mě bavily moc, některé méně. Pokud se chcete vypravit ve vzpomínkách zpět do devadesátek, nebo pokud chcete poznat, jaké to tenkrát bylo, rozhodně je tato kniha dobrou volbou.

Devadesátky. Období poslední dobou hodně skloňované, protože lidi rádi vzpomínají a nechtějí zapomenou na roky, kdy jsme se stali samostatným státem a žilo se nám prostě skvěle. A tak je to i v knize, která nás zavede na přelom roku 1992-1993, kdy vznikne samostatná Česká republika. Novinář Daniel, který je hlavní postavou této knihy, odlétá na ostrov Tenerife, aby zde sepsal reportáž o životě a tradicích místních lidí. Těší se, jak se mezi novináři vyšvihne svými skvělými fotografiemi a článkem. Daniel je takový sebestředný namachrovaný týpek milující sarkasmus, ale ne vždy je zcela pochopen svým okolím. Jeho přítelkyně Veronika je vylíčena jako infantilní hloupoučká slečinka. Nebo aspoň mě to tak přišlo a fakt jsem nad jejími dopisy, které posílala na Tenerife pro Daniela, žasla. Danielův pobyt na ostrově je všechno možné jen ne práce. Slibuje si, jak bude fotit a psát. Ač se snaží, tak cesta k sepsání reportáže je trochu trnitá. Potkává zde partu několika lidí s kterými se spřátelí a prožívá s nimi několik společných dní, kdy se vzájemně poznávají. Jasně, Daniel je chlap a má své potřeby, ale fakt mi svým chováním lezl na nervy. Jak utržený ze řetězu. Líbilo  se mi však zamyšlení všech přátel nad tím, jak bude naše republika vypadat za třicet let. To bylo místy i velice úsměvné. Třeba v názorech na mobilní telefony a nebo internet, který byl zrovna v plenkách. Jelikož je autor psycholog, tak dokázal skvěle vylíčit povahy a chování jednotlivých postav. Závěr se mi moc líbil, ale ráda bych o Danielovi četla dál a ač mi chvílemi lezl krkem, tak jsem si ho přeci jen v něčem oblíbila. Jako kamarád na pokec super, ale chlap pro život, nikdy.