Román Vnučka začíná jako příběh s častými náměty jako jsou rodinná tajemství a složité mezilidské vztahy, vzápětí se však přidává problematika rozděleného Německa před převratem, politické rozdíly mezi Východem a Západem, následky znovusjednocení a neonacismus. Hlavní postava románu sedmdesátiletý Kašpar po smrti své ženy objeví její tajemství a zároveň velké trápení. Ačkoli po tom moc toužila, nikdy se neodvážila kontaktovat svoji dceru, kterou hned po porodu opustila. Kašpar najde nejen ji, ale také čtrnáctiletou vnučku. Při vzájemném poznávání dochází ke konfrontaci dvou naprosto odlišných světů. Kultivovaný Kašpar hledá způsob jak změnit názory vnučky ovlivněné výchovou v komunitě neonacistů. Zda zvolí správnou cestu odhalí až dramatický závěr knihy. Nejde o jednoduchou knihu, ale určitě stojí za pozornost, její četba zasáhne. Lehce slabší byl pro mne pouze střed knihy, kde popis niterných pohnutek aktérů měl za následek trochu stagnující děj.

Tento román skúma niekoľko komplexných tém, vrátane histórie, identity a morálnej zodpovednosti. Autor tu rafinovane vytvára vrstevnatý príbeh, ktorý sa pohybuje medzi minulosťou a prítomnosťou, a ponúka čitateľom možnosť premýšľať nad otázkami viny, odpustenia a dedičstva. Jeho spôsob písania dokáže čitateľa upútať. Celkovo nás kniha "Vnučka" núti zamýšľať sa nad tým, ako minulosť ovplyvňuje prítomnosť a ako sa môžeme vyrovnať s jej dôsledkami. Je to kniha, ktorá vo mne dokázala zarezonovať svojím emocionálnym a intelektuálnym  presahom.