Vlk

"Vlk" se obalem tváří jako horor, anotací odkazuje spíše ke sci-fi a vlastně není ani jedním z těchto žánrů. Navzdory přítomnosti "upírů", přesněji Karanů - bytostí z jiného vesmíru, si čtenář neužije mnoho strachu; nechybí krev a napětí, ale ani na chvíli mě nenapadlo hryzat si nehty v obavách o osud hlavního hrdiny. David Valentine je nechutně dokonalý, všechno mu vychází. Stává se členem odboje; v úvodní polovině knihy sledujeme ve volně navazujících epizodách Davidův výcvik, získávání zkušeností a postup v hierarchii rebelů. Povstalecká organizace nepůsobila přísně vojensky, tudíž bych překladu vytkla zbytečné vykání - to se přece mezi mlaďochy nenosí, byť je jeden z nich lampasák. Román se sice odehrává v budoucnosti, kdy Karané okupují Zemi a lidstvo jim slouží jako zásobárna potravy a otroků, sci-fi prvků však nalezneme minimum a bez výjimky souvisí s mimozemšťany. Lidé žádnými moderními technologiemi nedisponují, naopak, Knightem vyobrazený postkatastrofický svět se nejvíce podobá divokému západu - samí farmáři a zálesáci, sem tam automobil či zmínka o chátrajícím velkoměstě. Dozvíme se samozřejmě také něco o Karanech, odkud a proč přitáhli, kdo je jejich nepřítelem a tedy spojencem lidstva... vtíraly se rozpačité vzpomínky na seriál "Stargate". Druhá polovina knihy má provázanější děj, svižně šlapající příběh se snaží o myšlenkovou hloubku, nicméně nepřekročí stín prosté oddychovky. Čekala jsem něco trochu jiného než dobrodružný román s dostatkem akce, romantiky a zřetelně vymezeným dobrem a zlem, přesto nejsem zklamaná. "Vlk" je nekomplikovaná četba spíše pro mladší čtenáře; mít méně najeto, sháněla bych se po dalších dílech. 70%

Tak trochu výstup z mé obvyklé komfortní zóny knižních žánrů. Takže na to, že tohle úplně ráda nemám, se mi to dost líbilo. Ale i tak zůstanu nadále raději u svých oblíbených žánrů a do dalšího dílu se pouštět nebudu.