Vlákna osudu

Knut je jarlem svého území na Severu. Po napadení svého území jiným jarlem, odvádí pár zajatců, mezi nimi i ženu, která svou krásou uchvátí. Zajímá Birte jako svou otrokyni. Pomáhá jeho tetě v domácnosti a rád by ji měl ve své posteli. Z nějakého důvodu si ji nechce vzít násilím, chce, aby se mu odevzdala sama. Romance hate to love. Knut je zvyklý dostat, co si zamane. S Birte to nebude tak jednoduchý. Nebojí se vzdorovat a mít svojí hlavu. Jediné, co po něm chce, je získat zpátky svoji svobodu. Její prostořeký jazyk je ale právě to, co se Knutovi nejvíce líbí. Sudičky Norny ale mají svůj vlastní plán. Knut i Birte k sobě postupem času nachází zalíbení, přestože k němu vede dlouhá cesta špičkování, bojů, odhalování tajemství, co je Birte zač. Lehká erotika provází celý příběh, který ale dokresluje jen na okraj. Nejvíce mě bavil konec, který byl opravdu napínavý a zajímavý. Na scénu přicházela magie, völvy nebo-li vědmy, léčitelky či čarodějnice v jedné osobě. Zamotají celý příběh a čtenářky doufají, že Knut dojde k rozumu. Kniha není plná drsnou vikingskou atmosférou ani drsnou erotikou a možná proto se mi četla tak hezky. Oddechová fantasy romantika, která má vtip, osudovou lásku s kapkou magie.

Po dočtení jsem si připadala, jako Knut natvrdle říkala jsem si, o co tam sakra šlo??! Jako jaká zkouška jak to měl pochopit ani, já nechápala, o co jde Jana to je jistota píše, čtivě Pradávné mám přelouskané nejméně 4x tohle se jim nevyrovná, ale četlo se mi to dobře. Já na takové vzájemné přitahování touhu a natahování jak kšandy nejsem, takže mi něco říká, že druhý díl mi sedne mnohem více.