Vize těla a krve

Bylo příjemné vrátit se ke starým postavám. Na začátku mi trošku vadilo to opakování, ale chápu,že bez toho to nešlo. Každopádně by spisovatelka měla spíš dopisovat rozepsané série a ne dělat jejich souhrny. Myslím, že tento pocit nemám jediná.

Věděla jsem, že se nejedná o pokračování, ale o doplňkovou knihu, nicméně až takovou škváru jsem nečekala. Tady nejde o nic jiného než o rýžování těch fanoušků, kteří chtějí mít v knihovničce pokupě celou sérii. Nejenom že se tam opakovalo vše z předchozích knih, ale i v rámci téhle knihy se všechno opakovalo ještě xkrát. I přes slovníček pojmů nedokážu vysvětlit rozdíl mezi božstvem, povzneseným a prvotním (ale slovníček je fajn, na druhou stranu mohl být součástí každého dílu). Popis postav - fajn, ale není tam snad žádná informace, kterou bychom už nečetli, př. Nektas dělal to a ta za Seřiných časů, pak o něm nejsou zmínky a probudil se až s Poppy. Zbytečnost. Navíc dosavadní cesty postav jsou až moc detailní (ve stylu dělo se to a to a on měl na sobě košili, ušklíbl se apod.), v rámci rekapitulace děje naprosto zbytečné. Kniha v originále vyšla v roce 2024 a vůbec bych se nedivila, kdyby tuhle kompilaci udělala AI na základě předchozích knih (promp: vytáhni charakteristiku postavy z toho a toho dílu je velmi snadný). Jediným originálem jé pár zápisků slečny Willy, jak jinak, než o souložení s kdekým. To už nebylo ani žádoucí, ani vzrušující, ale prostě nudné. Vytknout by se toho dala ještě spousta, ale s touhle knihou jsem ztratila času už dost. Klobouk dolů před každým, kdo nepřeskočil ani slovo, já to nedala. Škoda že na tuhle příšernost padly stromy.