Zkusil jsem nového neznámého autora, a byla to opravdu trefa do černého, první díl této vikingské ságy mi připomněl ten pocit nadšení s jakým jsem četl ságu o Uhtredovi od Bernarda Cornwella, jednak to má společnou dobu kdy se to odehrává a i styčné body v ději, například dobývání Jorvíku, dnešního Yorku, vikingskou armádou vedenou syny legendárního Ragnara Lothbroka, zvlášť Ivar Bezkostný byl tady hodně výživný. Hlavní postavou je zde mladík zvaný Hundr, jehož rodinný původ mně na konci lehce překvapil. Jak jsem zjistil, tak Peter Gibbons se do psaní knih pěkně opřel, Krví a železem, jeho první kniha vyšla v originále v roce 2021 a od té doby jich má napsaných dvanáct, jenom tato sága už má sedm dílů, tak bych se nezlobil kdyby nakladatelství CPress bylo při vydávání stejně rychlé.

Nová kniha s vikingskou tématikou? "Jasně, sem s ní.", řekla jsem si. Co by tu mohlo být špatně? No, bohužel se na tam našlo. Hlavní postavou je mladý viking Hundr, který se chce stát slavným bojovníkem. Přidá se proto k posádce lodi jarla Einara a společně s ním vyrazí do války. Slavný Ragnar Lothbrok byl mrtev a jeho synové se chtějí pomstít. Nynější král Ivar Bezkostý shromáždí v Anglii armádu a chystají se dobít město Yorvik. Postupně poznáváme další postavy - Stena (nyní křesťan, který dříve bojoval po boku Ragnara), valkýry (silné Odinovy bojovnice), Hakona Ivarssona (neschopného Ivarova syna) nebo Saoirsu (irskou princeznu). Cesta k úspěchu se zdá být pro Hundra jasná, je velmi dobře vytrénován k boji, je rychlý a obratný. Sám Ivar mu daruje několik stříbrných náramků za odměnu za jeho služby. Pak do toho ale vstoupí láska a intriky a vše se pokazí. Děj není nijak složitý. U postav je jasně dané, kdo je ten hodný nebo zlý. Hlavně postava Hakona je tu vykreslena tak, že toho zmetka opravdu nemáte rádi a doufáte, že mu někdo konečně zatne sekeru do hlavy. Co mi však na knize vadilo nejvíce, bylo to, že se tu stále opakovaly určité myšlenky. Pořád jsme museli číst, jak se Hundr chce stát slavným válečníkem, jak je někdo podrazák, jak se bude muset udělat tohle a tamto. Jako kdyby měl autor pocit, že čtenář má velmi špatnou paměť a nestačilo mu to říct jen jednou. Styl psaní mě taky moc nenadchnul. Přišlo mi to takové trochu amatérské. A korunu tomu dodaly chyby v textu (chybějící písmenka, dvě slova spojená v jedno apod.). Ještě nedokáži říct, zda se budu chtít pouštět do pokračování. Určitě jsem četla mnohem lepší knihy s vikingskou tématikou.