Věci, které září

Kniha esejů, která vznikla, mimo jiné, díky spolupráci se současným slovenským fotografem Ivanem Zubalem a přidaly se i další osobnosti jako Petr Nikl, František Skála nebo třeba František Bílek. Umění je tu vnímáno jako další cesta k porozumění světa. Autor klade spoustu otázek, ale není jisté, zda na ně dostane jednoznačné odpovědi. Tato kniha si mě získala svou nádhernou obálkou. Když jsem ji uviděla, bylo rozhodnuto, že si knihu potřebuji přečíst. Úplně si mě přivolala. Hned v úvodu musím říci, že to pro mě bylo vystoupení z mé komfortní čtecí zóny, ale občas je potřeba si přečíst i pro nás něco netypického, neboť to zároveň může být velice přínosné. Kniha by šla rozdělit na několik částí – část o Slovensku a jeho historii, o umělcích, kteří tam tvořili. Část o skalním umění. Prostor zde dostali umělci František Skála a Petr Nikl (mimochodem jeho obrazy orchidejí jsem si okamžitě zamilovala) a na konci se dočteme nejen o historii Slovanské epopeje od Alfonse Muchy. Eseje jsou doplněny spoustou fotografií. Je tu jak krajina, umělecká fotografie a zachycena jsou i další umělecká díla. Nemusíte tak nic dohledávat a vše, co souvisí s textem, máte pěkně pohromadě. Je tu spousta zajímavých myšlenek, postřehů a otázek, a to na různá témata. Rovnou se přiznám, že ne úplně všemu jsem rozuměla, ale bavilo mě dozvídat se pro mě nové informace a seznamovat se s umělci a jejich tvorbou. Na chvíli se zastavte a pojďte nahlédnout do věcí, které září!

Knihy Václava Cílka čtu moc ráda a vždy jsem něčím překvapená. Šíře jeho zájmů i znalostí je obdivuhodná. Také v této knize se mu podařilo přiblížit čtenářům nejen svět mystiky, ale i řadu zajímavých osobností naší kultury a hlavně výtvarného umění. Moc mě zaujal portrét Alfonse Muchy nebo Františka Skály a dalších osobností, které nejsou tolik známé. Je ale nutné číst pomalu a o přečteném hodně přemýšlet, takže pokud máte dost času a trpělivosti, budete odměněni nevšedním čtenářským zážitkem.