Ve znamení zvěrokruhu

Román se rozjel docela dobře, prostředí osobních šarvátek ve firmě a na teambuildingu s retrospektivami bylo na české poměry nezvyklé a zajímavé. Pak se tak nějak moc zabředlo do sáhodlouhých horoskopů a závěr už byl dost plytký a málo uvěřitelný. Škoda, příště to doufám bude lepší.

Tento detektivní román napsala mladá česká autorka Zuzana Rampichová, která se uvedla do světa literatury prvotinou Příliš hořká čokoláda. I když se jedná o autorčin v pořadí již čtvrtý detektivní román vydaný pod záštitou nakladatelství MOBA, Ve znamení zvěrokruhu je má první zkušenost s touto autorkou, jakož i s edicí Původní česká detektivka. Děj začíná tím, že supervizor pro vnitřní záležitosti pověří svou podřízenou, ať diskrétně prošetří určité podezřelé skutečnosti, ze kterých je patrno, že se téměř každý ze zaměstnanců podílí na rozkrádání firmy. Ještě před první kapitolou však proběhne seznámení s osobami a obsazením. U každé postavy je uvedeno její zařazení ve firmě, datum narození, znamení zvěrokruhu a popis záporných charakterových vlastností. Jak už napovídá název knihy, celým dějem nás provází výklad různých znamení zvěrokruhu. Martina, jedna z účastnic semináře, má zálibu v astrologii a numerologii. S sebou má i knížku Sluneční znamení, kterou půjčí Brigitě a jejím prostřednictvím jsou nám představovány charakteristiky hvězdných znamení. Kdo očekává, že jsou v knize představena všechna znamení a přečte si tedy i něco o sobě, bude zklamán, neboť charakteristika souvisí s postavami, které se v knize vyskytují. Nápad je to originální, v žádné knize jsem se s tím dosud nesetkala. Marně však přemýšlím, jaký vliv to mělo na celý děj. Jednalo se snad o pomůcku či návod k určení pachatele? Předně mě kniha zaujala tím, že anotace neprozradí jméno zavražděné oběti. Dozvídáme se pouze to, že je zastřelen jeden z účastníků semináře. Bylo tudíž zajímavé hádat, která postava bude zavražděna. Na samotnou vraždu si však budeme muset celkem dlouho počkat. První třetina knihy totiž velmi obšírně popisuje chod firmy, její zaměstnance a různé souvislosti, které jsou sice potřeba pro vysvětlení děje, ale po čase mohou začít nudit. Po vraždě přijíždí poručík Vajzhajtl. Po ohledání a zdokumentování těla začíná výslech svědků, který mi přišel zdlouhavý. Možná vás překvapí, že policejní vyšetřovatel Vajzhajtl je jen okrajovou figurkou, vraždu nakonec objasní někdo jiný. S tím souvisí i nelogické chování této postavy, jejímž zapříčiněním dojde k další a tudíž zbytečné tragédii. Přesto, že motiv k vraždě by mohl mít téměř každý ze zúčastněných, což bylo velmi dobře nastíněno, možného pachatele budete podezřívat už od okamžiku vraždy. Bystrému čtenáři nic neunikne a výslechy svědků vám tuto domněnku jen potvrdí. Efekt závěrečného odhalení tak vyznívá do ztracena a žádné překvapení se nekoná, což je škoda, protože knížka nebyla vůbec špatná, ale bohužel nebyl využit celkový potenciál. Co se týče postav, ty jsou vykresleny velmi dobře a nehrozí, že by se vám mezi sebou pletly. Nakonec bych chtěla pochválit i obálku a celkové vydání edice Původní česká detektivka. Formát knihy je zvolen vhodně, kniha nezabere mnoho místa a je lehoučká. Výše uvedenou knihu tedy doporučuji nenáročnému čtenáři detektivek. Pro některé by však určitá témata rozebírána v knize mohla citlivějšího charakteru, neboť autorka se nebojí hovořit o tématech, jako jsou sadismus, ve kterém se vyžívá jedna z hlavních postav, která má mj. i sklony ke krutostem všeho druhu. Dále autorka otevírá téma zneužívání chlapce v dětství matkou. Popis je velmi realistický a taková témata se opravdu nečtou lehce.