Valčík pro mrtvé

Čtyři přátelé majitel pivovaru,autor detektivek,primář onkologie a malíř se vrací v podroušeném stavu z vánočních trhů , cestou narazí na plakát madam Concetty ,která vykládá budoucnost a rozhodnou se vstoupit .Ani moc se nepodivují nad tím ,že o nich věštkyně všechno ví a předurčí jim jejich osud. Tím se rozvine příběh záhadných vražd-až do konce netušíte kdo je vrahem a jaký má motiv.

Úplne vidím autorku, jak si libuje, jak nás dostala, Tara všechny vytáčí do běla a saháme po další knížce, jen abychom ji mohli zase zdrbnout. Zajimalo by mě, zda vede Tara nějaký soukromý ( myšleno pohlavní ) život, chtěla bych slyšet ty urážky na adresu chudáka, co by se před ní svlékl a začal milostný tanec… Kniha byla dosti zmatená, vyplněna irelevantním balastem, popisy oblečení, cest, interiérů, osob, není potřeba stále dokola opakovat, kdo je jak tlustý a jaké má vlasy. Každý si to rozdával s každým, dětí jako smetí, každý´ otec jiný než si myslel… sodomagomora. Říkala jsem si, ať snad není sněhulák Oliver, snad neni ten fáter fotr, a ono jo… trapas. Do bytu v paneláku se nedá vstoupit, i když je v přizemi, napřed se musí vstoupit do domu jako takového, ani ve 4.cenové se nekouří nikdy… Hodinu si hrála s vlasy, a pak se rozhodla pro čepici... Tři stránky popisu, co dávaj v telce, aby nás to navedlo na duchovního… Jsem naprosto vyčerpána, mám tu ještě dvě další, ale budu to muset proložit něčím méně sebestředným a namyšleným. Přirovnáni ke Klevisové a Christie, co jsem vyčetla v komentářích, to je vtip. Epizoda v karavanu na pasece, kdy Tara odháněla hmyz?!!a její děda servíroval kachnu, mě přesvdčilo, že jde o novodobé ( nepovedené) pojetí Limonádového Joe.