V síti paměti uvízl, slunce se ptal

Několik zajímavých myšlenek, přibližných postřehů a tušených souvislostí v poněkud řídké jihočeské bramboračce, která příjemně zahřeje a uklimbá, ale příliš nerozpálí ani nezasytí. Jediné, co opravdu uvízne v paměti, je sám název knihy. Ten pro vystižení genia loci vlastně úplně stačí. Nevím, kniha na mě působí dojmem, že je napsána na objednávku, zakázku nebo aspoň požádání ze strany projektu Hlubocké kameny, ale ne z vnitřního přetlaku něco říct. Jak ale vědí lidé na Českobudějovicku, od Hluboké často vanou podezřelé větry a hlubocká kmotrovská klika tu má pod palcem spoustu i na první pohled krásných věcí. Takže se nemohu od tohoto dojmu oprostit. Tím spíš, že předmluvu ke knize napsal starosta Hluboké a senátor Tomáš Jirsa, jehož klausovské antiekologické postoje a názory jsou všeobecně známé. Spojení Tomáše Jirsy s Václavem Cílkem je neuvěřitelně kuriózní, opravdu by mě zajímalo, jestli spolu tito dva meditovali třeba o těžbě na Šumavě nebo splavnění Vltavy. Podle mě by si měl Václav Cílek dávat trochu pozor na to, komu nabíhá na lopatu.