V barvách srdce

Dva bratři a jedna žena, která pořádně zamíchala kartami. Tak to celé začalo – a od té chvíle už nic nebylo jednoduché. „V barvách srdce“ je příběh plný emocí, bolesti a nedorozumění. Upřímně, místy to bylo docela frustrující čtení – tolik lží, strachu, zrady a snahy odpustit. Evelyn a Nicolas si nesou rány z minulosti a jejich vztah je všechno, jen ne klidný. Někdy jsem měla chuť je oba pořádně profackovat, aby si konečně řekli pravdu. Ale právě to dává příběhu sílu – nic není jednoduché ani dokonalé. Autorka skvěle vystihla, jak se láska může prolínat s hněvem, bolestí i touhou. Závěr byl napjatý, i když možná trochu předvídatelný, ale i tak mě zasáhl. Měla jsem pocit, že všechno to trápení nakonec mělo svůj smysl. Není to sladká romantika, spíš syrový příběh o vině, odpuštění a o tom, jak těžké je pustit minulost. A i když byl občas temný, na konci ve mně zůstal klid – a taková kniha ve mně vždycky něco zanechá.

"Ukázal jsi mi, že láska není něco, čeho bych se měla bát. Ale že je to dar." Miluji modrou barvu, proto mě zaujala obálka. Dle motorky jsem myslela, že to bude více o motorkářích. Ale nebyla jsem zklamaná, mě se knížka líbila. Těším se na pokračování "V tónech duše", doufám, že to bude příběh Tysona nebo Dexiho.