Uvnitř světa

Úhel pohledu na meditaci o putování, který je mi velmi velmi blízký. Nahlíženo na chůzi jako stav mysli a jakási poezie chůze v próze, ale i v empirii. Zajímavé, že autor je jeden z našich nejrenomovanějších teoretiků poezie, přesto však píše mnohem kvalitnější prozu. Aspekty a úvahy jsou zde rovněž povahy filozofické.. ve smyslu moudré. Je tak důležité vzít fenomén jako je chůze a nazírat na ní z mnoha krajinných, poetických a psychologických hledisek.. Protože z přednášek a seminářů znám navíc autorův konkrétní vztah k dílu K. H. Máchy, vidím zde i podstatnou souvislost s Máchovými texty o putování a vnímáním světa nebo spíš s podstatou Máchova putování. Zde samozřejmě odromantizovanou, v úzké paralele se světem spíše ontologickou. "Ale nešel jsem sám a nešel jsem libovolnými místy. Není to jen má věc. Někdy cítíme touhu dotknout se srdce. Chcete-li srdce světa. Hmatáme a nakonec držíme za ruku jeden druhého." "Důležitá je vzdálenost: důležité je, že touha se někdy, často nenaplní. Některé z těchto věcí se mnou žijí mnohem intenzivněji než ty dosažené." "Nejspíše bych řekl, ze chůze je duševní činnost. Není určena k tomu, abychom skrze ni něco uchopili ci veskrze poznali, spíše je to dotyk a styk. Výpověď chůze je osobní, neboť ji charakterizuje vždy zvláštní křivka."