Uvnitř banánu

Začátkem roku jsem v Divadle Na zábradlí viděla hru napsanou na základě této knihy a neuvěřitelně mne pohltila. Tak mi bylo jasné, že si budu chtít přečíst i knihu. Půjčila jsem si ji z knihovny a nyní vím, že si ji budu chtít pořídit domů, protože tohle bylo neuvěřitelně zajímavé. Autor tu představuje plejádu různých osudů, které se v určité době promítly na umělecké scéně, ale místo dlouhodobé slávy je čekal opak, řada z nich v širším měřítku upadla téměř (či úplně) v zapomnění, někteří mezi širší publikum nepronikli snad nikdy. Přitom se jedná mnohdy o zajímavé osudy a životní cesty lidí, kteří měli vlastní představu o umění a nebáli se jít za svým. A v tom to pro mne asi bylo silné a svým způsobem inspirativní. Nebát se být sám sebou, i když to může znamenat, že většina vás mine bez povšimnutí. Asi jsem ten typ, co rád objevuje nové věci a láká ho přesně tento typ osudů - outsiderů nebo těch, co jsou "mimo" hlavní proud. Asi proto jsem si čtení této knihy užila. Za sebe určitě mohu doporučit.

Mimořádně zábavná a objevná četba, kterou vřele doporučuju každému zanícenému a stylově otevřenému posluchači hudby, jakož i všem zájemcům o absurdno, paradoxno a mystifikaci v umění a kultuře obecně! (Mimochodem: díky čtenáři lubtichovi níže za sestavený playlist! Klusákova kniha je totiž natolik čtivá a popisy pro aspoň trochu zkušenější a znalejší posluchače hudby natolik výstižné, respektive spíš barvité, že jsem se při četbě ani nechtěl zdržovat dohledáváním skladeb a písní, protože jsem spěšně mířil k dalším a dalším pozoruhodným kapitolkám a s napětím čekal, s jakým bizárem [ano, nazvěme to tak, byť se vůči tomu autor v úvodu vymezuje] Klusák opět vyrukuje.) Mimo to je to ovšem i kniha o mezích a vymezení umění, o nutkavosti tvořit (a analogiích v jejím rámci, jichž lze navzdory pestrosti popisovaných interpretů a projektů postřehnout dost), rozličných podobách poměru k popularitě a finančním aspektům hudby a v neposlední řadě o tenkých hranicích fakticity a fikce. A závěrem malý tip: Určitě stojí za to zajít na nějakou besedu, bude-li ještě, a poslechnout si autora, jak z knížky čte naživo. Měl jsem to štěstí slyšet jej v létě na jednom komorním festivalu v Prachaticích a objasnil v následné diskusi i leccos z pozadí jejího vzniku.