Mimořádně zábavná a objevná četba, kterou vřele doporučuju každému zanícenému a stylově otevřenému posluchači hudby, jakož i všem zájemcům o absurdno, paradoxno a mystifikaci v umění a kultuře obecně! (Mimochodem: díky čtenáři lubtichovi níže za sestavený playlist! Klusákova kniha je totiž natolik čtivá a popisy pro aspoň trochu zkušenější a znalejší posluchače hudby natolik výstižné, respektive spíš barvité, že jsem se při četbě ani nechtěl zdržovat dohledáváním skladeb a písní, protože jsem spěšně mířil k dalším a dalším pozoruhodným kapitolkám a s napětím čekal, s jakým bizárem [ano, nazvěme to tak, byť se vůči tomu autor v úvodu vymezuje] Klusák opět vyrukuje.) Mimo to je to ovšem i kniha o mezích a vymezení umění, o nutkavosti tvořit (a analogiích v jejím rámci, jichž lze navzdory pestrosti popisovaných interpretů a projektů postřehnout dost), rozličných podobách poměru k popularitě a finančním aspektům hudby a v neposlední řadě o tenkých hranicích fakticity a fikce. A závěrem malý tip: Určitě stojí za to zajít na nějakou besedu, bude-li ještě, a poslechnout si autora, jak z knížky čte naživo. Měl jsem to štěstí slyšet jej v létě na jednom komorním festivalu v Prachaticích a objasnil v následné diskusi i leccos z pozadí jejího vzniku.

Bizarné i dojímavé, nepravdepodobné autentické i mystifikačné príbehy zo sveta hudby. Stručné, pointované, výborné. A to som ešte nepočúval. Pri druhom čítaní sa budem držať žánrového označenia - Príručka.