Útok titánů 26

Pravda je, že oproti prvním cca 10 dílům se nám už ty souboje trochu protahují. Předtím jsme za knihu zvládli i několik bojů a kecacích sekvencí, teď je boj už na několik knih. Kupodivu to ale není na škodu. Použití síly nepřítele pro svůj prospěch. Eren se ukazuje jako mistr improvizace v boji a používá síly jiných titánů ve svůj prospěch. Gabi = Eren. To prostě nejde nevidět. Autor stvořil Gabi jako Erena v ženské (+ o pár let mladší) podobě. Je stejně urputná, má stejný pohled i ksicht, nevzdává se. A scény, kdy je v šoku vypadají stejně, jako scény s Erenem na začátku série. Jenže my už jednoho Erena máme. A taky máme nějaký pohled na svět ve kterém se děj odehrává (i když nás autor neustále nutí svůj pohled přehodnocovat). Výsledkem je jen to, že je Gabi extrémně otravná a ty si jen přeješ, aby už konečně chcípla.

Opět se ukazuje, že věci byly trochu jinak, než se zdají - za zběsilým útokem na Marley stál především sám Eren a k tomu je tu ta podivná spolupráce se Zekem. Bohužel násilí plodí násilí a přicházíme o Sashu. Ač jsem byl i při sledování anime v šoku, dokázal jsem se zdržet názoru, ať Gabi co nejrychleji umře, protože její chování dokážu pochopit - v podstatě jde o stejnou situaci, v jaké byl na začátku série Eren a jeho straně fandíme kvůli tomu, že jsme s nimi už od počátku. Kdyby příběh začal v Marley a o Sashe bychom nevěděli zhola nic, možná bychom ještě jásali... takto přichází jen deprese ze zbytečnosti války a štvaní lidí proti sobě. A chápu, proč autor místo nějaké noname postavy obětoval někoho, koho známe, protože jinak by to sotva mělo nějaký dopad. Válka je prostě hnusná věc...