Ujo Váňa a iné

Uf uf, tak tahle divadelní hra mi teda příliš neseděla. Úplně jsem cítila, jak se do čtení musím nutit. A vlastně po přečtení ani nevím, o čem přesně to bylo a co přesně se autor snažil předat. Teď nevím, do jaké míry je to chyba knihy do jaké míry si za to mohu sama. Tato hra nemá příliš rozvitý děj. Jak je psáno již na titulní straně, jsou to výjevy z vesnického života a spíš než rozvitý děj to skutečně najdete spíš takové střípky ze života postav. Je to takové filozofování o životě a o světě, o údělu postav, které vlastně neví co ze životem, který jim protéká mezi prsty a postavy to neumí zastavit. Taková trochu bezmoc, zdá se mi. Nakonec dvě hvězdy - pár pasáží, kde postavy filozofují, se mi docela líbilo (viz třeba ukázky, které ve svém komentáři uvedl Marek Herman), ale celkově to prostě nebyl můj šálek čaje a nevím, jestli by se mi někdy chtělo tohle vidět na jevišti.

Tato divadelní hra by měla být dle anotace komedií až groteskou ? Tak na mě tedy rozhodně nezapůsobila. Přikláním se spíše k existencionálnímu dramatu plnému tíživé atmosféry místa, v němž se setkává několik velmi různorodých postav na přelomu 19. a 20.století. Čtenář vnímá jak generační rozdíly, tak propastné diference mezi lidmi zvyklými žít na vlně novot ve městě a být živeni druhými, tak lidmi žijícími na vesnici, uvyklými tvrdě pracovat a ctít staré hodnoty. Za mě další typická ruská tvorba, která je mi mrazivě blízká.