„Vidíte jen to, co je na povrchu. Ale tentokrát jde o něco většího a . . . zároveň menšího. Ocitli jsme se na pokraji změny, ale vy jí nevidíte.“ Druhá kniha, druhý příběh v nové sérii Ú.P.V.O. Přináší opět akci, nestvůry a spousty osobních příběhů. Ale zatím co Abe a ostatní tvrdě makají a nasazují životy, jedna postava jen slídí. Panya. Nevím proč, ale zatím se mi nelíbí. Ta ženská vůbec nespí. A možná se není co divit po třech tisících letech, které prospala v sarkofágu, ale to nic nemění na tom, že se chová divně. Příběh je rozdělen na dvě samostatné části. Bohové a tou druhou částí jsou Netvoři. V prvním sledujeme osud Abeho Sapiena a ve druhé zase osud Liz Shermanové. Vesměs jsou to smutné příběhy, bez Hellboyovského humoru a se spoustou příšer. A ke všemu vůbec nic není vysvětleno. Veškeré příběhy v této knize zůstávají otevřené a to hodně. A já si teď nejsem jist, zda se mi to líbí. Kresba perfektní, scénář dobrý, ale celé pojetí je jen průměr, který nalákal čtenáře, ale nic mu nedal. Citát: Všim sis, kolik je tu poslední dobou žab?

Kromě toho, že se ve druhé knize nové série Ú.P.V.O. objevuje nová - a velmi slibná - postava, že se jedna vrací a že se některým, které jsme už znali, stane něco hrozného, se tady děje další velmi důležitá věc: Polovinu knihy ještě nakreslil osvědčený Guy Davis, druhou Tyler Crook, kterému tu Davis předává žezlo, respektive tužku. A jak dobře víme, Tyler Crook je borec. Příběh, který dostal na starost jako první, se sice poměrně drží při zemi, ale do budoucna nás i jeho čekají velké věci, na které se rád podívám.