Trýzeň

Trýzeň je objemná kniha zobrazující historii napříč Evropou - Florencie, Vídeň, Benátky, Krakov, Rusko a další. Dozvídáme se historii od 15. století do 20. století. Hlavní spojovací částí je zlato. V podobě šperků a jiných věcí se předává z generace na generaci a putuje v jiné podobě dál. Když se člověk odprostí od skutečnosti, že je to rozdělené na několik povídek vždy s jinými lidmi a nenavazuje, dozvíme se spoustu zajímavostí a charakterů osob. Je zde krásně ukázané, jak chování lidí ovlivňuje právní nastavení společnosti v té době. Krásně vystavěná psychologie postav, muži versus ženy a jejich smutky, bolesti, naděje, láska, umění, kruté chování, vyrovnávání se smrtí, vše důmyslně propojené do jednoho celku. Postav poměrně dost, ale příběh utíkal strana za stranou. Dokážete si tak lépe představit, jak asi lidé dříve žili. Někdy by jste s nimi měnili, ale většinou můžeme být rádi za to, co máme. Líbilo se mi, že čteme o postavení žen ve společnosti, víra v Boha, mniši, o carovi, kněžně,...bravurně vykreslený historický svět. Kdo má rád historické romány, bude se mu kniha líbit.

Saissiové Trýzeň zpracovává nelehké téma lidského mamonu a utrpení, které provází lidstvo po staletí, téměř od počátku stvoření. Přesněji asi od zániku prvobytně pospolné společnosti, kdy ještě neexistoval soukromý majetek a všichni si byli (více méně) rovni... Je pozoruhodné, že zlato a šperky za uplynulá tisíciletí neztratily nic na svém lesku, významu a hodnotě. Na rozdíl od lidského života, který stojí a stál na minusové straně této rovnice. Svůj román Saisio začíná v renesanční Itálii, toskánské Florencii, které se tehdy vstalo centrem umění a kultury, což současně vyvolalo hnutí náboženského odporu na čele se Savonarolou. Dnešní Florencie zdá se žije spíše ze slávy své minulosti než současnou krásou. Musela to být výjimečná doba. Benátky, Krakow, Vídeň jsou neméně impozantní, i když v časech pozdějších do dějin vstupují revoluční nálady. Následně se čtenář ocitá v severním Finsku, odkud cesta vede neomylně do Stalinova Ruska. Velmi příhodné místo pro završení série příběhů naplněných vášní a utrpením, které se ovinuly kolem onoho nesmrtelného a neodolatelného zlata a šperků. Anotace mluví o monumentálním, historickém díle. Ano, v historii se nacházíme po celou dobu tohoto více než 600stránkového gigantu. A přece, než historický román viděla bych Saisiové dílo jako rozsáhlou sociální fresku a sondu do různých historických údobí sociálních nepokojů, zejména v dnes významných evropských metropolí. Chudoba, stejně jako majetek a moc, utváří charakter člověka. A zlato umí být silným hybatelem. Jenže cena – nikoliv zlata, ale touhy po zlatě – bývá mnohdy až příliš vysoká. Přes lehkost pera mě tentokrát velké množství postav a jmen, což sebou nese sama série příběhů, mátlo, a ne vždy pro mě bylo snadné udržet si orientaci v liniích příběhů naplněných trýzní a bolestí pramenících z touhy po lásce a úspěchu. Zejména, když člověk od knihy odchází... Stejně tak různá míra detailu a dynamiky v navazujících příbězích byla zvláštní. Sama autorka hovoří o "organickém" psaní, kdy příběhy nemají předem danou strukturu. Jsem odhodlaná se ke knize jednou opět vrátit, protože vím, že mi mnohé ze sděleného muselo nutně uniknout.