CITÁT: Každý den za rozbřesku, když Éós, sestra slunečního boha Hélia a měsíční bohyně Seléné, otevírá perleťové brány svého východního paláce, modlí se, aby se nadcházející den stal svědkem trójského vítězství Řecké mýty tvoří jeden z pilířů, z nichž v dětství vyrůstal můj zájem o historii. O Fryovi jsem se dozvěděla více méně náhodou a ihned si Tróju půjčila v knihovně, protože tento příběh patří mezi ty, které mne zajímají v mnoha verzích a adaptacích, a nemohu se ho nabažit. V recenzích byl hodně chválen autorův humor, což ve mně vyvolávalo menší obavy, že bude vážnou látku znevažovat. Tyto obavy se ukázaly jako liché a už po prvních odstavcích jsem věděla, že Stephen Fry a já si budeme rozumět. KLADY: - Přebal knihy a vůbec celé její zpracování. - Časová osa, mapy a přehled postav. - Doslov autora. - Autorův humor. ZÁPORY: - Překlad. Kniha je skutečně krásně zpracovaná, laika i toho, kdo se s tématem potkal, potěší nejen časová osa příběhu, ale i rejstřík postav (v samotném ději Fry čtenáře skutečně nešetří a uvádí jméno každé postavy, jež se příběhem jen mihla) či mapky. Mne v závěru radost udělal i autorův doslov, v němž uvádí mj. úskalí chronologie příběhu, a kde poněkud vyvrátil moji představu o Heinrichu Schliemannovi. CITÁT: Na tyhle a mnohé další otázky se jen těžko hledají odpovědi, protože jakmile se rozhodnete pro jednu časovou linii, nevyhnutelně si tím rozbijete jinou. Celé to působí dojmem nějaké šílené umělecké galerie Jacquese Tatiho: Jak vyrovnáte obraz vystavené na jedné straně sálu, hned zjistíme, že naproti visí nakřivo jiný. CITÁT: Doba kamenná, doba bronzová, doba železná. Existuje názor, že od konce průmyslové revoluce žijeme v době ropné, která dnes už možná - a není to pro nás žádná výhra - přechází v dobu plastovou. Oceňuji i personifikaci řeckého božstva, které zasahuje do osudů hrdinů tak, jak jsem na to od malička zvyklá. Autorovo pojetí a jemný anglický humor si mne naprosto získaly, zejména proto, že kolikrát šlo o nenápadnou zmínku či narážku a žertíky a vtípky (snad kromě narážky na cvičební oděv v tělocvičně v poznámce pod čarou, ale i ta mne pobavila) nebyly prvoplánové. CITÁT: Krása se může zdát velikým požehnáním, ale může být také prokletím. Někteří lidé jsou obdařeni takovou krásou, která jako by všechny kolem nich připravovala o rozum. Naštěstí je nás takových jen velice málo, ale i tak je děsivé, jak krása dokáže lidem zatemnit mysl. Zprvu jsem byla přesvědčená, že si knihu pořídím domů a s ní i další Fryovy tituly, ale nakonec rozhodla - pro někoho možná - drobnost, že jsem se rozmyslela a zatvrdila. Knihu jsem nečetla v originále, kde by na mne jazyk vyprávění možná působil jinak, ale v českém překladu. Ten se na první pohled pozdával naprosto v pořádku, byla užívána správná slova, obraty a věty dávaly smysl, ale pár zaškobrtnutí mne přimělo podívat se pod povrch, kde se ukázalo, že to není ono. Nechci plivat špínu na překladatele či snad znevažovat jeho práci, ale působilo to na mne trochu jako prohnané lepším překladačem, bez snahy vyhrát si se slovy, trochu se s nimi pomazlit a udělat z české verze Fryova textu klenot. Za oči mne tahalo i české skloňování řeckých jmen (Ty jsi takový svatoušek, Aineiási / Ve Spartě Meneláos Parida, Aineiáse a celou delegaci přivítal / ), které je dnes možná (?) přípustné, ale já ho vnímám jako lajdáctví či neznalost (Aineiás bez Aineia, nikoli Aineiáse). Uznávám, že jsem proti Knihám Dobrovský / Beta Dobrovský zaujatá, ale zatím se mé obavy z jejich překladů vždy naplnily a Trója bohužel není výjimkou. Čas od přečtení (četla jsem na začátku roku, ale poctivě jsem čekala, až přelouskám i seznam postav, než knihu dám do přečtených) hrany mého zklamání poněkud otupil, takže nakonec dávám 4 hvězdy z 5. Lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem se nebavila i nedozvěděla něco nového. Ačkoli mne teď trápí a trápit nepřestane otázka, kdo byla Hékabina matka :-). CITÁT: Zeus si ztěžka povzdych. Kéž by mě před léty Prométheus nepřemluvil, abych stvořil lidstvo. Už tehdy jsem cítil, že to byla chyba.

Zatímco Mýty trošku trpěly přemírou postav a podobných zápletek, v Tróji Stephen Fry dostává prostor víc vyprávět celý ten legendárního příběh vcelku. A za mě to funguje mnohem líp. Bavily mě lidské postavy, anglický humor i připomenutí motivů a témat, která člověk tak nějak obecně ví, ale často bez pořádného kontextu. Doporučuju jak znalcům antické mytologie (Fry nabízí zajímavé paralely s pozdějšími díly, doporučuju číst poznámky pod čarou), tak těm, kdo tenhle fascinující svět teprve objevují.