Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
88%
(446 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
6.10.2024
10
Nečekané kouzlo jsem objevila v malé horské vesničce Maran v Arménii, vesničce, kterou po krutých ranách osudu čekala téměř jistojistá nicota. Jenže člověk nezná jeho záměry... Životy stařen a starců - mladí se zavčas odstěhovali z tohoto prokletého údolí - plynou svým tepem, které zpomalí i rytmus srdce čtenářova. Narine Abgarjan je pro mě literární objev, který v člověku dokáže probudit širokou škálu...
Nečekané kouzlo jsem objevila v malé horské vesničce Maran v Arménii, vesničce, kterou po krutých ranách osudu čekala téměř jistojistá nicota. Jenže člověk nezná...
Nečekané kouzlo jsem objevila v malé horské vesničce Maran v Arménii, vesničce, kterou po krutých ranách osudu čekala téměř jistojistá nicota. Jenže člověk nezná jeho záměry... Životy stařen a starců - mladí se zavčas odstěhovali z tohoto prokletého údolí - plynou svým tepem, které zpomalí i rytmus srdce čtenářova. Narine Abgarjan je pro mě literární objev, který v člověku dokáže probudit širokou škálu emocí a okouzlí poetikou a nečekanou laskavostí okoralých srdcí, kterou by v těchto místech nečekal. Třešničkou na tomto hořkosladkém, jihokavkazském dortu je lehké magično, které autorce umožnilo rozevřít hranice ztraceného údolí a jeho obyvatelům, v postavě Anatolie Sevojancové a přinést příslib naděje a budoucnosti... Vřele doporučuji.
Číst více
Číst více
20.2.2024
10
Tři jablka spadlá z nebe mi dala zabrat. Zatímco Čtyři ženy a jeden pohřeb jsem přečetla jedním dechem, tady mě zhruba v půlce přepadla čtenářská krizka a já si s ní nevěděla rady. Rozečetla jsem pět knih, ale fakticky jsem nečetla žádnou, a pořád jsem pošilhávala po krásném malovaném „jablečném“ obalu a nevěřila jsem, že bychom se mohli takhle rozloučit. Už proto ne, že jsem měla za sebou kapitoly, v...
Tři jablka spadlá z nebe mi dala zabrat. Zatímco Čtyři ženy a jeden pohřeb jsem přečetla jedním dechem, tady mě zhruba v půlce přepadla čtenářská krizka a já si s ní...
Tři jablka spadlá z nebe mi dala zabrat. Zatímco Čtyři ženy a jeden pohřeb jsem přečetla jedním dechem, tady mě zhruba v půlce přepadla čtenářská krizka a já si s ní nevěděla rady. Rozečetla jsem pět knih, ale fakticky jsem nečetla žádnou, a pořád jsem pošilhávala po krásném malovaném „jablečném“ obalu a nevěřila jsem, že bychom se mohli takhle rozloučit. Už proto ne, že jsem měla za sebou kapitoly, v nichž Anatolie vedla a zvelebovala maranskou knihovnu!
Naštěstí se zhruba po dvou týdnech tahle patová situace zlomila a já jsem po večerech zase louskala sáhodlouhá souvětí s mnoha fascinujícími jmény (Jasaman, Ovanes, Magtachine, Voska, Šušanik, Mukuč Nemecanc a mnoho dalších) a s neuvěřitelnými příběhy. Sledovala jsem poněkud nechápavě názvy tří oddílů knihy, abych s doslovem konečně prozřela. A abych pochopila, že Narine Abgarjanová je spisovatelkou od pánaboha, ovšem bez Kateřiny Šímové bychom si my cizozemci její nadání nemohli vychutnat, takže velké poděkování.
„Jednou za dva tři roky Valinka vyprala vlněné přikrývky a znovu vyšívala slunce v jejich středu, na památku matky, sestry, bratrů a dětí, kteří odešli jako když písek proteče mezi prsty, do nebytí, na druhý konec vesmíru, který je před smrtelníky uzavřen na sedm velkých pečetí, každá pečeť je velká jako ouško jehly a těžká jako celá hora – není vidět, aby se dala otevřít, a nejde ji odsunout, aby se dalo projít.“
Číst více
Číst více