Sedmnáct Třebovských povídek vznikalo v průběhu sedmnácti let - velice přirozeným, nenásilným způsobem: nikdy ne se záměrem napsat povídku, ale vždy z potřeby cosi vyjádřit, zaznamenat, sdělit. Autorka vnímavým způsobem popisuje místo svého rodiště, k němuž má velmi blízký vztah. "Vesmírná Třebová" se zde oživuje např. výšlapem ke kostelíčku, nákupem ve městě, procházkou po náměstí...