Zase o chlup lepší, než předchozí díl. Asi zatím nejlepší. Když pominu dramatické, uslzené a uřvané výlevy, ke kterým se nebudu už vracet, protože jsou v každém díle (někdy více, někdy méně - tady se to dalo zkousnout), tak mi tam vadila jedna věc. Začnu obšírněji a budu spoilerovat. Tato manga je pro mě zábavná, protože mám prostě rád cestování v čase. Pak zavírám oči u pubertálních výlevů a emočních výtrysků (no dobře, tak to bylo naposled teď). Ale do této doby byl děj zábavný a tak nějak to sedělo. SPOILER ALERT!!! ALE když Takemíček změní minulost, což znamená, že zachrání v budoucnosti Hinu, jaktože Naoto (snad se tak její bratr jmenuje) ví v budoucnosti o změně, co se udála. Stal se přece policistou, protože mu zavraždili sestru. Teď je sestra naživu, ale u něj se nic nezměnilo a ví všechno. Poučen četbou sci-fi a čuměním na filmy, by si Naoto nic nepamatoval a nebyl by ani polda. Ještě by tam mohla být nějaká klička ohledně jejich propojení - potřásání si rukou. Jenomže v minulosti Naoto nechápe, proč si pořád s ním chce tou rukou třást, takže nechápající by měl být i v budoucnosti. Rozumíme si? Že vás to nezajímá? No tak nic, no. Teď budu jak blbec čekat na další díl, protože i kdybych byl raději, kdyby to tady skončilo - a proč ne - podle mě parádní závěr - tak jedeme dál. A já jsem od přírody zvědavý a vadí mi nedokončené

Nadšení z trojky lehce opadlo. Na to je tady až příliš natahovaných scén a nesmyslů. Jak se Takemiči vrací do budoucnosti a přitom si Hinin bratr pamatuje předchozí verzi světa? A proč se vlastně vracet? V minulosti je mu přece dobře, tak proč? Ale jinak mě baví humor i postavy, takže pojedu dál.