Tichý nájemník

Kdybych si vedla nějaké jednoduché statistiky, určitě by mi ukázaly, že letos jsem přečetla, asi nejvíce knih od českých autorů, především autorek. Objevila jsem nové talenty a nezklamaly ani mé stálice, k nimž Zuzana Dostálová patří. Před pár lety jsem doslova, se slzami v očích, zhltla její román Soběstačný a od té doby si žádnou její novinku nenechám ujít. Za mě je Tichý nájemník výborně napsané, ale hlavně moc potřebné čtení. Příběh Ester může pomoci mnoha mladým lidem řešit jejich závažný problém a mnoha rodičům připomenout, že lidský kontakt, zájem, projevení emocí a respekt k dítěti a hlavně láska je většinou nad vše materiální, které svým dětem můžeme dopřát a určitě rádi dopřejeme. Generaci Z, často kritizovanou, trochu znám, nejmladší dcera do ní patří, a vůbec ji nezatracuji. Jako každá jiná, minulá i budoucí, má svoje problémy, které řeší, je citlivá k věcem, které nám starším se mohou zdát nepodstatné, ale jim ne a je to v pořádku. A v mnohém je velmi inspirující, ráda poslouchám jejich názory na život a svět kolem nich. I o tomto je tato kniha, napsaná z pohledu více osob, proto nejde na dřeň, ale nevadilo mi to, do příběhu mě tato autorka i tak umí spolehlivě dostat a užít si ho s emocemi. A ještě je tu Rebeka, mladá učitelka, prožijeme i její příběh, který není jednoduchý, přesto má zájem pomoci i "svým" dětem ve třídě. Snad je takových učitelů a učitelek více, pro které se nestane jejich náročné povolání pouhou rutinou, moc bych si to přála, je to důležité. A nakonec, jako ve většině svých knih, nám Zuzana Dostálová ukázala, že není autorkou šťastných konců, ale kdo ví, život je nevyzpytatelný a naděje umírá vždycky poslední. Krásný příběh, který určitě doporučím k přečtení.

S knihami Zuzany Dostálové mám skvělou zkušenost - vždycky přijde se zajímavým tématem a je to vždycky neuvěřitelně čtivě napsané. Takže na její novinku jsem byla velice zvědavá. No a jsem ráda, že jsem opět nebyla zklamaná. Tichý nájemník v sobě obsahuje řadu témat, všechna dost těžká a závažná, svůj prostor v literatuře si určitě zaslouží. V popředí pak stojí téma sebepoškozování a to, s jakými těžkostmi se setkávají dnešní dospívající a jak je pro starší generace těžké situaci mladých lidí pochopit a brát hlavně vážně, nezlehčovat. Což je určitě téma, které je důležité v literatuře zpracovávat a snažit se přibližovat čtenářům napříč věkovými skupinami. Kdyby tahle kniha dokázala aspoň pár lidem pomoci, urovnat mezigenerační vztahy, otevřít oči, ulehčit komunikaci, přinést aspoň trochu pochopení, určitě mělo smysl ji napsat a vydat. Myslím, že každá generace má své vlastní specifické těžkosti, s nimž se musí vypořádat, a nemá smysl se přít o to, "kdo to má těžší" - to nic neřeší. Stejně jako předchozí knihy je tato kniha velice čtivá. I přes těžká témata se mi od knihy těžko odpoutávalo, začetla jsem se vždy velice rychle a snadno. Autorka umí upoutat od samého začátku. Jednu hvězdu ubírám z prostého důvodu - kniha Soběstačný od paní autorky mne zasáhla přeci jen o kousek víc. Určitě ale i tak moc doporučuju, tohle bylo opět skvělý.