Tiamatin hněv

Vesmírný underground, podzemí šumí a schyluje se k něčemu velkému. Nový šéf podzemí, zajímavá setkání to vše v dalším dílu série. Bylo to hodně silné a dobře se to četlo. Autor umí hezky napínat, místy jsem měl dojem, že se jedná spíš o závod v rychločtení, alespoň u mě to tak fungovalo.

Příběh se posunul o desítky let kupředu. Laconie ovládá všechny světy za branami, Rocinante je už tak trochu muzejní kousek, který až na závěr v příběhu nehraje žádnou roli. A hlavně její posádka už je banda seniorů, kteří by v dnešní době trávili svůj veškerý čas na lůžku v nějak domě seniorů. Jsme ale v budoucnosti, máme léky proti stárnutí a tak staříci mají stále dost energie a síly postavit se nejmocnější říši světových dějin. Navíc se na scéně objevuje i tajemný ničitel civilizace, která stvořila brány. Celkově je to parádní a čtivé. Za mě ale jedna hvězda dolů. Expanzi (nejdříve jako seriál a pak teprve knihy) jsem si zamiloval pro její nezvyklé zasazení. Příběhů ze vzdálených galaxií máme mraky, tady jsme ale byli v okamžiku, kdy už lidstvo sice kolonizovalo skoro celou Sluneční soustavu, ale za její hranice se nedostalo. A právě tento koncept mě fascinoval, bohužel po pár dílech od něj autoři upustili. Za mě je to škoda. Ale to nic nemění, že se těším na poslední díl a pak i na knihu povídek.