Víc než těžký úkol pro v té době asi ještě málo známého B. Sandersona, převzít otěže této kolosální ságy a dotáhnout ji do konce. O to příjemnější je pro mne zjištění, že ony pomyslné otěže zřejmě uchopil ten správný člověk.
Ovšem o nějakém napodobovaní Jordanova stylu nemůže být řeč. Sanderson je v mnohém úspornější, což vychází i z nutnosti některé věci urychlit.
Tak třeba mnohobarevně popisovaný...
Víc než těžký úkol pro v té době asi ještě málo známého B. Sandersona, převzít otěže této kolosální ságy a dotáhnout ji do konce. O to příjemnější je pro mne...
Víc než těžký úkol pro v té době asi ještě málo známého B. Sandersona, převzít otěže této kolosální ságy a dotáhnout ji do konce. O to příjemnější je pro mne zjištění, že ony pomyslné otěže zřejmě uchopil ten správný člověk.
Ovšem o nějakém napodobovaní Jordanova stylu nemůže být řeč. Sanderson je v mnohém úspornější, což vychází i z nutnosti některé věci urychlit.
Tak třeba mnohobarevně popisovaný svět, který byl Jordanovi vlastní, se teď dost zjednodušil, a i když byl kvůli tomu nějaký ten díl trochu zbytečně zdlouhavý, chybí mi to kupodivu nejvíce.
Charaktery některých postav mi teď také přijdou trochu jednodušší (to má ovšem i své plusy).
Jako největší Sandersonův přínos vidím v jeho práci s napětím při výstavbě děje, sice se některé zvraty zdají možná až příliš uspěchané, ve výsledku je považuji za prospěšné, protože čtenář díky tomu jednoduše nabyde dojem, že celá už tak dlouhá sága spěje do nějakého uspokojivého konce.
Sečteno podtrženo, bouře v podobě Brendona Sandersona opravdu přišla a není to na škodu, Kolo času se dostalo do dobrých rukou.
Číst více
Číst více