The Crucible

Chápu, je to vážné téma, ale situace, které ve hře vznikají jsou tak absurdní, že to byla děsná sranda. Hra se dobře čte a je strhující. Miluju postavu Proctora, je uvědomělý a obrovsky lidský. Jeho názory a postoje jsou mi asi nejbližší. Moc jsem si to užila a ráda bych někdy shlédla divadelní představení. "Jsme jen tím, čím jsme vždycky byli, pouze jsme se odhalili." "Mlčím jen jim navzdory. Je těžké lhát psům, protože to chtějí." "Mám taky své hříchy. Za mužovu nevěru může taky chladná žena." "Doznávám své vlastní hříchy, nemohu soudit jiné." "Ne, není to totéž! Co jiní říkají a pod čím já jsem podepsaný, to není totéž!" "Pověste je tak, aby je všichni viděli! Ten, kdo je bude oplakávat, oplakává mravní zkázu."

V listopadu jsem byla na divadelní hře, a od té doby jsem si říkala, že musím sehnat knihu a přečíst si jí. Bohužel ale musím ubrat jednu *, protože přeci jen "živá" prezentace byla doopravdy skvělá a herecké výkony text povýšily.