Čarodějky ze Salemu

Chápu, je to vážné téma, ale situace, které ve hře vznikají jsou tak absurdní, že to byla děsná sranda. Hra se dobře čte a je strhující. Miluju postavu Proctora, je uvědomělý a obrovsky lidský. Jeho názory a postoje jsou mi asi nejbližší. Moc jsem si to užila a ráda bych někdy shlédla divadelní představení. "Jsme jen tím, čím jsme vždycky byli, pouze jsme se odhalili." "Mlčím jen jim navzdory. Je těžké lhát psům, protože to chtějí." "Mám taky své hříchy. Za mužovu nevěru může taky chladná žena." "Doznávám své vlastní hříchy, nemohu soudit jiné." "Ne, není to totéž! Co jiní říkají a pod čím já jsem podepsaný, to není totéž!" "Pověste je tak, aby je všichni viděli! Ten, kdo je bude oplakávat, oplakává mravní zkázu."

Šílené nahlédnutí do 17.století. O čarodějkách ze Salemu jsem do teď získala velmi málo informací (moc jsem se o téma nezajímala) a o to víc jsem byla ze čtení deprimovaná! No opravdu, uhryzala bych si nehty z těch potvor! Prostě nebylo nijak možné prokázat svou nevinnu a lhát bylo jediné východisko.. Smutná doba, ale velice zajímavá kniha. Osobně jsem si zamilovala Proctora, jeho chování i vyjadřování.. Asi bych ráda viděla i divadelní zpracování. Kniha se mi líbila. :)