Temnota

Podle mne to není jedna z nejlepších islandských krimi, ale přečíst se to dá. Pedofilie má být potrestána, ale asi jiným způsobem, než je naznačováno v knize. A nemohu se také ztotožnit s tím, že několik dnů před důchodem bych se vrhl na nový případ bez znalosti předchozího vyšetřování.

Kniha měla podle mě větší spád než předchozí spisovatelova detektivka - ta byla spíše taková poklidnější. Tady se mi zdálo, že už je autor trochu zkušenější. Jediné, co můžu vytknout, je, že se autor až moc zaměřoval na to, že má jít hlavní hrdinka brzy do důchodu a že bude osamělá. Chápu, že v reálu by si to Hulda asi taky takto pořád dokola opakovala, ale v knize to bylo docela rušivé, tj. otravné. :-) Ale jinak za mě povedená kniha a těším se na další.

"The Darkness Of My Mind - Trivium" Celý ten úvod je prostě dobrý. Huldu má jít do důchodu. Ovšem ani před tím důchodem to neměla snadné. Teď si navíc za ni našli náhradu a ty babo, huš, dřív s tebou pryč. Má se tedy do té doby zabavit. Třeba nějakým odloženým případem. Kdyby její šéf věděl jak se to zvrtne, asi by mlčel. Huldu se pustí do vyšetřování vraždy mladé dívky, jejíž tělo našli v jeskyni u moře. A v ten moment jsem se začala hodně zajímat o to, co bude dál. Protože anotace je zde psaná, jako kdyby to byl její starý nevyřešený případ a ona to před důchodem chtěla uzavřít. Místo toho, že jí vlastně vyštípou dřív a ten odložený případ dostane jako pes kost, aby neštěkala, než za pár týdnů bude nucena odejít dřív z práce. (To jenom k obsahu a že je začátek trochu jinak, ale možná takhle mě děj bavil ještě víc, než po přečtení té anotace.) Jenom dotaz: Já moc islandských detektivek ještě nečetla, ale pobavila mě úvodní pasáž výslechu a jak bylo to zabití v první kapitole a jak to s tím vyřešila v práci. To je rys místních? Hodně mě zaujal nápis na předním obálce. Viděla jsem tam různé pindy a různá doporučení. Ale že detektivka "Jedna z nejlepších knih roku 2016 dle Financial Times" je trochu vtipné. Vypovídající hodnota nula. Fakt, lepší to tam nedat! A neví někdo, proč současně vyšel první díl jedné autorovi série v jednom vydavatelství a zároveň též první díl jiné série v dalším vydavatelství? Už se prodávají na práva na kousky, ne na autora? PS: Dobře napsané. Jenom mi něco maličko chybělo. Ale nevím přesně co, tak za čtyři.

Podle mne to není jedna z nejlepších islandských krimi, ale přečíst se to dá. Pedofilie má být potrestána, ale asi jiným způsobem, než je naznačováno v knize. A nemohu se také ztotožnit s tím, že několik dnů před důchodem bych se vrhl na nový případ bez znalosti předchozího vyšetřování.

Kniha měla podle mě větší spád než předchozí spisovatelova detektivka - ta byla spíše taková poklidnější. Tady se mi zdálo, že už je autor trochu zkušenější. Jediné, co můžu vytknout, je, že se autor až moc zaměřoval na to, že má jít hlavní hrdinka brzy do důchodu a že bude osamělá. Chápu, že v reálu by si to Hulda asi taky takto pořád dokola opakovala, ale v knize to bylo docela rušivé, tj. otravné. :-) Ale jinak za mě povedená kniha a těším se na další.

Pokud jde o tuto knihu, tak já jsem se hlavně chtěla ponořit do zajímavého příběhu z Islandu ;-). A musím přiznat, že moje očekávaní se splnila v míře vrchovaté a já jsem byla opravdu spokojená. Knihu jsem poslouchala jako audio v němčině, proto nedokážu posoudit kvalitu českého překladu, kterou zmiňují někteří uživatelé v komentářích níže. Ale nyní už k vlastnímu případu ;-). Inspektorka Hulda Hermannsdóttir se chystá do důchodu, ale její šéf po ní požaduje, aby odešla víceméně okamžitě, aby se uvolnilo místo mladší kolegyni. Tato situace Huldě vůbec není po chuti, jenomže její nadřízený jí už nechce dát žádný aktuální případ a nabídne jí tedy (aniž by to myslel vážně, jak se ukáže později), aby si na odchodnou vybrala nějaký odložený případ. Huldě je hned jasné, který případ by to měl být – a sice záhadná sebevražda mladé Rusky, která si na Islandu požádala o azyl. A Hulda se do vyšetřování pořádně zakousne ;-). A až příliš pozdě si uvědomí, že možná měla všechno nechat být tak, jak to bylo doposud... Pokud jde o Huldu, je to opravdu sympatická postava, které autor přisoudil hodně smutnou a částečně i temnou minulost. Bylo mi jí neskutečně líto, hlavně když se musela vyrovnat s osudem své milované dcery Dimmy. Hulda ale vyšetřuje nejen onen odložený případ, který je samozřejmě v centru celého dění. Je zde však také ještě úplný začátek knihy, kdy se Huldě jedna žena přizná k vraždě pedofila, který zneužil (mimo jiné) jejího syna. I tato dějová linka je zajímavá, přestože nakonec skončí jinak, než jak by se mohlo jevit na první pohled... No a pokud jde o Rusku Jelenu, tak i tento případ byl vynikající. Hulda se na závěr ocitá v ohrožení života, když se dostane až moc blízko vrahovi, který necouvne naprosto před ničím. Ale protože existuje pokračování, kde bychom se s ní měli setkat opětovně, předpokládám, že se nějakým způsobem z této pro ni prekérní situace dostane... Mně autorův styl absolutně vyhovoval, přestože vyprávění je spíše poklidné a tak nějak lehce plyne, i když o napětí také není nouze – to ani náhodou ;-). Přesto chápu, že kniha nemusí sednout každému. Já však hodnotím plným počtem a na pokračování se budu určitě těšit také ;-).